Poplach v Barbielandu

KOMENTÁŘ

Poplach v Barbielandu
Greta Gerwigová nebyla nominována za nejlepší režii a Margot Robbie se nevešla mezi nominované za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Nemálo lidí v tom vidělo pomstu patriarchátu vůči filmu, který byl komerčně mimořádně úspěšný a jehož poselství je vyhraněně feministické, píše Ondřej Štindl. Foto: Vertical Ent.
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Začátkem tohoto týdne byly vyhlášeny nominace na letošní Oscary. Nevzbudilo to veliké vzrušení, ceny americké Akademie dlouhodobě zápasí s poklesem zájmu publika a vůbec relevance. Zvětšenou míru pozornosti nominacím – alespoň ve virtuálním světě – zajistil „skandál“. Mezi vícekrát nominovanými filmy je i snímek Barbie režisérky Grety Gerwigové, má šanci na celkem osm Oscarů včetně toho nejdůležitějšího – ceny pro nejlepší film.

I tak se ale – dle mnohých publicistů a angažovaných diváků – stal obětí veliké křivdy. Greta Gerwigová nebyla nominována za nejlepší režii a Margot Robbie se nevešla mezi nominované za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Nemálo lidí v tom vidělo pomstu patriarchátu – vůči filmu, který byl komerčně mimořádně úspěšný a jehož poselství je vyhraněně feministické. V tomhle kontextu pak na některé lidi působila jako sůl přisypaná do rány skutečnost, že představitel Kena Ryan Gosling nominován byl. „Nakonec za Barbie nominovali jen chlapa, jak typické!“

 

Ta kritika vychází ze značně rozšířené a mylné představy o tom, jak rozhodování Akademie a dalších podobných sborů probíhá. Že je výsledkem nějakého kolektivního rozvažování, společného zvažování stanovisek mnoha lidí, kteří nakonec dojdou k nějakému konsenzu. Takhle to my všichni dohromady chceme. Jenomže nic takového se neděje. Stovky a tisíce lidí každý sám za sebe vyplní hlasovací lístky, odešlou je a podle ne úplně jednoduchých pravidel se sečtou výsledky. A například o nominacích za režii a za herecké výkony hlasují jiní lidé – a dostatečně velká skupina z nich považovala režii filmu Barbie a výkon hlavní představitelky ne za špatné, ale také ne za jedny ze čtyř nejlepších v loňském roce. A je dokonce možné, že pro některé představovalo problém ne to, že Barbie režírovala žena a že to byl film s feministickým vyzněním, ale to, že to byl takový kasovní trhák. Vůči „blockbusterům“ totiž bývají členové Akademie trochu skeptičtí.

V tom tedy má spočívat ta strašná křivda, protože jediným spravedlivým výsledkem letošních Oscarů by bylo, kdyby Barbie vyhrála úplně všechno. Jedinou cestou k nápravě evidentně je – pokud se laureáty letošních Oscarů stanou tvůrci, kteří nepracovali na filmu Barbie – se ještě na pódiu těch cen vzdát ve prospěch někoho, kdo na Barbie pracoval, omluvit se a odebrat se do zákulisí spáchat seppuku. Cokoliv jiného by znamenalo vítězství patriarchátu a vůbec všeho zlého v člověku.

Neprožívám výsledek hlasování o nominacích jako nespravedlnost. Ale už sama představa, že by Oscaři měli být „spravedliví“, je trochu legrační, a je především výrazem nepochopení toho, jak ty ceny fungují a co se na nich oceňuje. Aféra kolem „pouhých“ osmi nominací pro Barbie nakonec nevypovídá ani tak o přežívajících patriarchálních předsudcích v Hollywoodu, ale o proměně veřejné debaty a někdy i psaní o filmu, v nichž jsou stále silněji zastoupeni a tón určují zaťatí fanoušci a fanynky, což má také jistý vliv na jejich, řekněme, intelektuální standardy. Skoro bych řekl, že ani Greta Gerwigová, jejíž první film Lady Bird se mi dost líbil, ani Margot Robbie, která je výborná herečka, si takový fanklub nezaslouží.

×

Podobné články