„Klimatická změna je nejmocnější kult dneška. Vědci hrají roli kněží“

Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.

V novinách čteme zprávy, po kterých by se člověk bál. Nově o výpočtech z Imperial College v Londýně, že lidstvo má ještě méně času na odvrácení katastrofy, než se dosud myslelo. Prý jestli se nic nezmění, množství skleníkových plynů, po nichž se atmosféra oteplí víc než o 1,5 stupně Celsia, vyčerpáme už za šest roků. Doteď si mysleli, že až za deset.

Už v roce 1989 jsme měli taky jen deset roků času. A v roce 2019 dvanáct let. Před rokem deset. Teď šest. Co tito lidé provozují, není žádná věda, je to jen rétorika. A spirituální diskurz o apokalypse. Přitom ale, což je pozoruhodné, ve výročních zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC žádné apokalyptické scénáře nenajdete. Ve skutečnosti posledních deset roků emise skleníkových plynů globálně nerostou. Například Spojené státy snížily za posledních asi patnáct let svoje emise o 22 procent a většina toho snížení se podařila díky přechodu z uhlí na frakovaný plyn. Řada velkých západních ekonomik už má svůj emisní vrchol za sebou dávno. I podle Mezinárodní energetické agentury dost možná právě letoškem počínaje globální emise začnou klesat. To znamená, že žádný katastrofický scénář už není realistický. Celosvětově přepínáme od uhlí k zemnímu plynu. Tady je dobrá zpráva, že plynu je na planetě tolik, že uhlí dlouhodobě nebude potřeba. Většina zpráv, které se nějak týkají životního prostředí, jsou dobré. Například úmrtí zaviněných extrémními přírodními jevy je dnes prokazatelně méně, výrazně méně než řekněme před čtyřiceti lety. Přirozeně že mezi lidmi, jejichž plat závisí na vytváření mýtu o blížící se katastrofě, vzniká panika.

Pokud je to tak, že zprávy o životním prostředí jsou většinou dobré, politika ani politické zpravodajství si toho nevšímají. Mainstreamové zpravodajství dnes místo pojmu klimatické změny užívá pojmu klimatická krize.

Už od konce 80. let klimatologové používají slovník, který vytváří dojem, že stav planety je horší, než ve skutečnosti je. Za celou tu dobu, tedy déle než třicet roků, ani jednou nebyl moment, kdy by aktivisté konstatovali, že věci se vyvinuly lépe, než jak předpovídali.

Co hladiny oceánů? Ty přece stoupají?

Ano, podle vědců z IPCC dřív o půl centimetru ročně, v budoucnu možná o jeden centimetr ročně. I to bylo velmi pomalé tempo a je naprosto v silách lidstva se takovému růstu průběžně přizpůsobovat. Rád uvádím příklad Nizozemska. Třetina Nizozemska je pod hladinou moře, někde až sedm metrů pod hladinou moře. Příklad Holanďanů nám napovídá, že adaptace na přírodu nás nejen nezbídačuje, naopak se tou adaptací rozvíjíme a bohatneme. Řada historiků věří, že to byl ten hlavní důvod, proč je sever planety bohatší než tropické pásmo: že lidé tady museli vymýšlet technologické inovace, aby byli připraveni na zimu. Krajní levice a vyznavači klimatického kultu žijí v představě, že protivenství vás zbídačuje. Ve skutečnosti překážky a protivenství činí lidstvo silnějším, zatímco když je život snadný, člověk měkne a stává se slabým.

A teploty? Existuje takový zajímavý spor v metodice měření. Zatímco pozemní stanice ukazují vyšší růst teploty, skeptici poukazují na jev známý jako městské teplotní ostrovy a z toho vyvozují, že měření teploty v zástavbě je nespolehlivé. Lepší prý je satelitní měření; a to naměřilo jen asi poloviční růst teploty ve srovnání s daty z pozemních stanic.

Tady bych trval na tom, že máme k dispozici kvalitní údaje z mnoha měření, v tom i teploty oceánů, které potvrzují, že průměrná teplota světa roste. Pravda, nějaký efekt tepelných ostrovů tu byl, ale vědci mezitím tuto chybu v měření dokázali korigovat. S klimaskeptiky nesouhlasím, zacházejí příliš daleko. Když bojujete s monstrem, je důležité sám se monstrem nestát. V boji proti jednomu kultu je důležité nestát se kultem sám sobě. Prostě svět se otepluje, především kvůli lidskému vlivu na životní prostředí.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.