Devět jaderných mocností má 12 000 jaderných hlavic. Začal nový závod ve zbrojení?

Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI) vydal nedávno svou pravidelnou zprávu o počtu jaderných zbraní mezi jadernými mocnostmi. Výrazně v tomto přehledu vystoupila Čína, která svůj arzenál rozšířila o pětinu. Rusko pak v posledních měsících opakovaně vyhrožuje možností použít taktické jaderné zbraně na Ukrajině. Na současnou situaci ohledně růstu počtu jaderných zbraní ve světě se deník Echo24 zeptal odborníků z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michala Smetany a Vlastislava Břízy a bezpečnostního analytika CEVRO Institutu Daniela Koštovala.

V současnosti má devět jaderných mocností přibližně 12 000 jaderných hlavic, z toho naprostá většina patří USA a Ruské federaci. Přes dva tisíce těchto hlavic je ve vysokém stupni připravenosti, uvádí SIPRI. Nově také má v pohotovostním režimu některé jaderné zbraně Čína, která navíc rozšířila množství hlavic o 20 %, varuje institut. Ten navíc varoval, že trend většího počtu jaderných zbraní, místo jejich snižovaní, bude v dalších letech akcelerovat.

Velkou roli v současném nárůstu jaderných zbraní hraje mocenské soupeření tří největších jaderných mocností a to USA, Ruska a Číny. Ale podle Michala Smetany a Daniela Koštovala se nejedená o výraznou strategickou změnu.

Čína tím podle Michala Smetany z  Institutu mezinárodních studií FSV UK reaguje na technologický pokrok USA v zaměřování střel a přítomnost amerických protiraketových systémů v Tichomoří. V souvislosti se svými regionálními ambicemi se Čína také snaží zmenšit rozdíl v počtu jaderných zbraní oproti USA a Rusku. Tyto dvě velmoci si stále udržují paritu, co se týče jaderných zbraní. Podle Smetany se však jedná o dlouhodobější trend, nikoliv jen záležitost posledních let. V tom se se Smetanou shoduje i Daniel Koštoval, který upozorňuje, že na důležitost jaderného arzenálu upozorňují už strategické dokumenty Číny z let 2015- 2017.

V případě Ruska se podle Smetany jedná o dlouhodobý trend, který započal už na počátku tohoto tisíciletí. Rusko se naopak jaderným arzenálem reaguje na slabší pozici svých konvenčních sil.

Podle Smetany se ani případě jaderných hlavic v pohotovosti, před kterými varuje institut SIPRI, ze strategického pohledu příliš nezměnilo, jelikož většinu zbraní v tomto režimu, kdy není oddělena jaderná hlavice o nosiče, mají stále Spojené státy a Rusko. Čína do tohoto režimu uvedla jen přibližně dvě desítky zbraní. Upozornil také, že v případě nedávného prohlášení generálního tajemníka NATO Stoltenberga o větším zapojení strategických zbraní v pohotovostním režimu došlo k určitému zkreslení, protože růst zbraní v tomto režimu se týká především Ruska a Číny.

"Prohlášení, že NATO je "jadernou aliancí", není v ničem novém, objevilo se explicitně již ve Strategické konceptu NATO v roce 2010. A samozřejmě jaderné zbraně a logika jaderného odstrašování byly součástí NATO v různé míře již od jejího vzniku," uvedl Smetana. S ním souhlasí i Koštoval. Je to standartní situace, kdy jedna strana dělá manévry z jadernými zbraněmi Rusko demonstrovalo nějaké přesuny jaderných zbraní, opakovaně vyhrožuje použitím jadrných zbraní," uvedl Koštoval.

Podle Smetany se NATO soustředí především na modernizaci jaderných hlavic. "V rámci všech devíti států disponujících jadernými arzenály aktuálně probíhají modernizační programy. V některých případech se jedná o nutnost vzhledem k omezené životnosti starších jaderných hlavic a k nim přiřazených zbraňových systémů, nicméně v některých případech je to i snaha o získání nových schopností, případně větší flexibility sil v rámci jaderné strategie," uvedl Smetana.

Příklady změn v jaderných nosičích popsal Vlastislav Bříza. "Tyto nové nosiče jsou schopné manévrovat v každé fázi letu, jsou rychlejší, jsou schopny unikat protiraketovým deštníkům, jsou schopny včas ty hlavice od sebe odpojovat, čí mít v sobě klamné cíle," to podle Břízy dále ztěžuje obranu před nimi.

Podle Vlastislava Břízy však je důležitým katalyzátorem současného soupeření jaderných velmocí i válka na Ukrajině. "V době, kdy budete aspirovat na světovou supervelmoc a budete mít v arzenálu v uvozovkách jenom 400 hlavic, zatímco váš soused, který hrozí použitím jaderných zbraní, jich má v arzenálu 5 000, no tak nechcete s ním jednat z pozice slabosti, to je ten důvod," uvedl Bříza.

Ten také upozornil na odlišné teorie jaderného odstrašení, ze kterých soupeřící velmoci vychází. "Západ volí teorii strategické nejednoznačnosti, nechává otazníky nad tím, za jakých podmínek ten arzenál použije, nevyhrožuje explicitně tím arzenálem," uvedl Bříza. Rusko naopak vychází ze sovětské školy a aplikuje teorii eskalace pro deeskalaci. "Abych co nejvíce hrozil jadernými zbraněmi, abych právě případného protivníka umravnil, v tom smyslu, že následně budu deeskalovat," uvedl Bříza. Čína podle něj aplikuje v současnosti určitou dvojkolejnost, kdy na jednu stranu vyzývá ke snižování jaderných zbraní a varuje přímo Rusko před eskalací, ale zároveň rozšiřuje svůj arzenál, aby si zachovala potenciál odstrašení. Do roku 2030 by pak Čína mohla mít až tisíc jaderných hlavic.