EU nebude posílat instruktory přímo na Ukrajinu, chce cvičit ale více ukrajinských vojáků

Válka na Ukrajině se stala stěžejním tématem páteční debaty ministrů obrany. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Joseph Borrell po jednáních uvedl, že výcviková mise nebude probíhat přímo na Ukrajině, protože na tom není shoda. Evropské státy však vycvičí do konce roku více ukrajinských vojáků, než bylo původně plánováno. Borrell v minulých dnech mluvil nutnosti zrušit omezení na používání západních zbraní v Rusku. Ani na tomto tématu však shoda nalezena nebyla.

Ministři obrany společně s Borrellem jednali o možné pomoci Ukrajině. Dohodli se například na zřízení koordinačního centra pomoci v Kyjevě. Konkrétní detaily k centru však neupřesnili. Jednání se vedla i o možnosti vyslat zahraniční instruktory přímo na Ukrajinu. V současnosti probíhá výcvik ukrajinských vojáků především v Německu a Polsku. Možnost cvičit ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině podpořily například Francie, Litva, Estonsko či Švédsko. Proti však vystoupilo například Německo či Maďarsko.

Ministři se ale byli schopni domluvit na dalším navýšení výcvikových kapacit. Evropské státy měli letos v plánu nabídnout výcvik 60 000 ukrajinských vojáků. Z jednání vyplynulo, že toto číslo do konce roku dosáhne 75 000 vojáků vycvičených v Evropě.

Borrel také na jednání s ministry obrany zopakoval svůj návrh na zrušení omezení využívání západních zbraní v Rusku. K tomu už vyzval v minulých dnech i ministry zahraničí EU na společném jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytro Kulebou. „Ukrajina má legitimní právo se bránit podle mezinárodního práva,“ řekl Borrell. Ani ministry obrany však nepřesvědčil o společném postupu. Každá země, tak nastavuje u dodaných zbraní vlastní omezení.