Důchody v režii Ústavního soudu. Vláda může vracet penzistům miliardy

Vláda nemá změny důchodů zcela ve svých rukou, stále hrozí, že bude muset ušetřené miliardy vracet. Snaha měnit důchodový systém budí tradičně emoce a odpor, který korunují ústavní stížnosti. Tu první přitom opozice podala už v květnu a ve hře je u ní i úplné zrušení zákona, který rozhodl o výrazném snížení poslední mimořádné valorizace. To vedlo podle dřívějších propočtů k úspoře kolem dvaceti miliard korun.

Nejde jen o opozici, kritika či vyjádření v duchu, že zejména rychlé a nečekané změny v důchodovém systému jsou na hraně, zaznívala od odborníků na ústavní právo, ombudsmana Stanislava Křečka a pochyby zmínil i prezident Petr Pavel. O tom, zda vláda ve snaze stabilizovat důchodový systém zašla daleko a porušila tak práva lidí, bude muset nakonec zjevně v obou dosud učiněných krocích rozhodnout Ústavní soud.

Za podáními k soudu stojí opoziční hnutí ANO, které nově oznámilo, že napadne i širší změny valorizací a předčasných důchodů, které na začátku září posvětil prezident Petr Pavel. Už předtím však může Ústavní soud rozhodnout o tom, že se vládě výrazně prodraží „sekyra“ ve státním rozpočtu.

Vládní novelu, která jednorázově snížila poslední červnovou mimořádnou valorizaci podle současných pravidel, napadlo hnutí ANO kvůli údajné retroaktivitě a způsobu projednání návrhu ve stavu legislativní nouze. A zatímco v případě, že soud shledá problém v procesním jednání, může podle dřívějších vyjádření odborníků dojít jen k „nápravě“, v případě retroaktivity – tedy změny až poté, co už vzniklo legitimní očekávání, že dojde k navýšení důchodů podle tehdejších pravidel – by zřejmě musela vláda peníze důchodcům „vrátit“.

Pro státní rozpočet, v kterém se nyní vedou boje o každou miliardu navíc, by to přitom znamenalo nemalý „zářez“. Jen za letošní rok se snížením mimořádné valorizace ušetřilo téměř 20 miliard korun. „V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 miliard korun mezi lety 2023 až 2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 procenta HDP každý rok,“ uvedla dříve Národní rozpočtová rada.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda nedala na rady expertů a čekala se změnami zřejmě až po prezidentských volbách. „Tento zásah ale putuje k Ústavnímu soudu. Jeho spornost přitom připouštějí sami mnozí právní znalci. Pokud ústavní soudci, už v novém složení, kontroverzní krok vlády, totiž zjevně retroaktivní snížení valorizace, neposvětí, schodek důchodového systému se dále prohloubí, a to dost možná ještě letos. Prohloubil by se také celkový deficit veřejných financí. O zhruba dvacet miliard korun,“ komentoval dřívější kroky vlády hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda.

Pro některé seniory to přitom neznamená malé peníze, u vyšších důchodů může jít i o nižší tisíce měsíčně, které se navíc nadále propíší do valorizací v dalších letech. Důchodce s průměrnou penzí pak přišel do konce roku zhruba o sedm tisíc korun. Práci na podání, které řeší snížení mimořádné valorizace, zastřešil tehdy mimo jiné ústavní právník Jan Kudrna.

Podobně chce teď hnutí ANO napadnout vládní penzijní novelu o zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a o zpomalení řádných lednových valorizací, kterou na začátku září podepsal prezident Petr Pavel. Námitky jsou podobné, jde o proceduru schvalování předlohy ve Sněmovně a také o porušení principu očekávání v případě zpřísnění pravidel předčasných důchodů. Kritici vládě vyčítají, že má ke zpřísnění pravidel dojít skokově a poměrně rychle, kvůli zdržení ze strany prezidenta od 1. října, a zaskočit tak ty, kteří se chystali v brzké době do předčasného důchodu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v obou případech s argumenty opozice i některých odborníků nesouhlasí. "Poctivě jsme zhruba od začátku dubna představili pravidla změn u předčasných důchodů, řekli jsme čtyři parametry, na kterých jsme se shodli. Tady je opravdu poměrně dlouhá doba, kdy se o tom ve veřejném prostoru ví,“ uvedl Jurečka. Podle něj se informace objevily pak také v červenci při projednávání normy ve Sněmovně a v srpnu, když o zákonu jednal Senát.

V případě snížení mimořádné valorizace v létě pak už na jaře odmítl jak námitky o retroaktivitě tak o procedurálním pochybení. „To já jednoznačně odmítám, protože znění zákona, které bylo platné, jasně říkalo, že vláda musí stanovit (zvýšení důchodů) v nařízení – v tomto případě nejpozději do 23. března. Logicky do té doby, dokud ho vláda nestanoví, nevzniká žádné legitimní očekávání, protože to bychom potom mohli na každou měsíční zprávu o nárůstu meziměsíční inflace, kterou zveřejní Český statistický úřad, pohlížet jako na zvýšení legitimního očekávání. Opravdu legitimní očekávání by bylo nabouráno tehdy, kdybychom po 23. březnu přišli s legislativní změnou, která by měla ambici upravit tu mimořádnou valorizaci,“ je přesvědčen Jurečka.