Kontroverzní změny reformy penzí: mají mít kuchařky či cukráři nárok odejít do důchodu dřív?

Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí. Dá se odhadovat, že by tak o dřívější důchod mohly přijít například zdravotní sestry. Lidé z náročných pracovních pozic mají odcházet do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoliv krácení penze. To však musí pochopitelně někdo zaplatit, podle nynějšího návrhu reformy to budou právě zaměstnavatelé. Už v prvním roce by mohli odvádět o více než 1,5 miliardy navíc.

Pokud koalice změny prosadí, už od příštího roku může začít platit řada změn vyvolávajících kontroverzi, navyšování hranice důchodového věku, snižování vlivu zásluhové části na výši důchodů či vymezení takzvaně náročných profesí. Opatření mají zbrzdit varovně narůstající výdaje, zlepšit postavení důchodkyň i motivovat seniory k trávení delšího času v práci. Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Je to kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle dřívějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v současných hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Zaměstnavatelé by měli za pracovníky v náročné profesi platit vyšší sociální odvody o pět procent. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc.

V dlouhodobém měřítku odcházelo v posledních deseti letech do předčasného důchodu většinou kolem 30 % seniorů a seniorek. Ministerstvo práce se v návrhu penzijních změn odkazuje na analýzy, podle kterých zhruba ve 20 % případů dochází k odchodu do předčasné penze kvůli zdravotním důvodům či ztrátě zaměstnání. Právě pro zaměstnance zatížené vybranými faktory, které škodí zdraví, tak mají penzijní změny přinést možnost odejít do důchodu dříve, aniž by se jim kvůli tomu penze krátila. Nynější návrh se má týkat téměř 120 tisíc lidí. Oproti tomu pozměňovací návrh ODS a TOP 09 chce zcela vyškrtnout tzv. třetí kategorii, dřívější odchod by se tak měl týkat méně než 20 tisíc lidí.

V samotném návrhu penzijních změn se pak zmiňuje orientačně několik odvětví a konkrétních zaměstnání, na které se může nárok do budoucna vztahovat. Patří k nim například někteří kuchaři a cukráři, popeláři či další pracovníci odvozu a recyklace odpadu, mezi zasažené obory pak mohou patřit kupříkladu i lesnictví a těžba dřeva, potravinářská výroba či výroba motorových vozidel.

Jak ale důvodová zpráva upozorňuje, jde jen o orientační výčet. Záležet totiž bude na konkrétních pozicích. „Uvedená odvětví či zaměstnání nemusí být vždy v kategorii čtvrté nebo v kategorii třetí pro vybrané faktory pracovních podmínek. Je nutné vycházet z konkrétní kategorizace prací daných pracovišť,“ stojí v důvodové zprávě. Znamená to tak, že i lidí ve stejných profesích se budou nutně týkat jiné podmínky důchodu na základě výskytu zmiňovaných zátěží.

K samotným předčasným odchodům má docházet postupně. Kromě faktu, že ze zvažovaných 120 tisíc lidí nejsou všichni v předdůchodovém věku, hraje roli i stanovený výpočet. Ačkoliv se mluví o odchodu až o pět let dřív, takovou možnost získají lidé až za desítky let. Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn – tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív na odpočinek by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Celkem by to mělo být nejvýš pět let.

Háček vězí v tom, že zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost archivovat údaje o směnách jen deset let. To se má nyní změnit, z pohledu nynějších zaměstnanců, kteří jsou blízko důchodového věku, to už však příliš nezmění. I pokud pracovali v náročném provozu 30 let, dosáhnout mohou po začátku platnosti zákona jen k první „metě“, tedy deseti letům práce, která jim tak umožní odejít do penze bez krácení o rok a čtvrt dříve. Zaměstnavatelé by měli automaticky doložit evidenci od roku 2015.

Nyní však předsedové koaličních klubů TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda předložili návrh na výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze dřív bez jejího krácení. Neomezený předčasný důchod by se tak týkal zhruba jen 15 tisíc lidí. Proti tomu se však staví zástupci zbytku čtyřkoalice, tedy STAN a KDU-ČSL. A pochopitelně také odbory, které dlouhodobě mluví naopak o tom, že by nárok na dřívější odchod mělo získat ještě více lidí. Závěrečné projednávání reformy by mělo ve sněmovně začít ve středu.