Z Echa se stala instituce

Když v březnu před deseti lety vzniklo Echo, vysvětloval jsem to tehdy jako „reakci na zásadní technologické a společenské změny, jimiž procházíme. Zatímco nástup nových technologií, které přinášejí digitální revoluci, je jev globální, společenská změna touto revolucí způsobená má řadu českých zvláštností. Digitalizace mění dosavadní návyky ve společnosti a styl života lidí. Mění se dynamika a způsob předávání informací – od osobních po institucionální. Za života žádné generace se nikdy takovým zásadním způsobem nezměnila výměna informací“.

Průvodním jevem technologických změn bylo také citelné ekonomické oslabení vydavatelů a tradičních médií, která se tak stala v českém prostředí snadnou kořistí silných podnikatelských (používá se také slovo oligarchických) skupin, které média potřebovaly k prosazování nebo ochraně svých zájmů.

Němci vlastněné vydavatelství Mafra, vydávající deníky MF DNES nebo Lidové noviny, koupil Andrej Babiš. Potřeboval paralyzovat silného soupeře, nejvlivnější mediální dům v zemi, aby mohl prosadit své „hnutí“ ANO na domácí politické scéně. A to se mu také podařilo, ANO skončilo s téměř 19 procenty na druhém místě a Andrej Babiš se stal ministrem financí. Další silné ekonomické skupiny se začaly cítit ohroženy. Daniel Křetínský s Patrikem Tkáčem proto koupil švýcarské vydavatelství Ringier v čele s deníkem Blesk. Skupina Penta, reprezentovaná Markem Dospivou, si zase pořídila největší regionální vydavatelství VLM. Do této sestavy patří i Zdeněk Bakala, který už několik let vlastnil Economii, reprezentovanou Hospodářskými novinami nebo týdeníkem Respekt.

Vypadalo to, že společenská a politická debata bude pod knutou oligarchizovaných médií. Jenže proces digitalizace se nezastavil, pokračovalo ekonomické oslabování tradičních médií i těch pod kuratelou byznysových skupin provázené ztrátou vlivu a zásahu. Paralelně začala vznikat nová nezávislá média s Echem jako prvním na scéně. Silný internetový hráč Seznam se postupně z technologické a obchodní společnosti změnil v mediální, pokračoval růst sociálních sítí, které nechaly vyrůst influencery a různá alternativní média.

Neřízený proces atomizace společnosti pokračoval a nakonec nevznikla žádná dominantní mediální síla, která by řídila společenskou debatu. Role technologických firem jako Google nebo sociálních sítí, které jsou jakýmsi mediálním hybridem, je samostatným tématem, protože samy žádný vlastní obsah nevytvářejí, ale díky svým algoritmům se staly gatekeeperem. Do hry také vstoupí umělá inteligence, ale jak promění svět informací, je zatím předmětem dohadů a odhadů.

Deset let je v životě dlouhá doba, dorůstá nová generace s jinými, vlastními představami. Společnost zásadně ovlivnila pandemie covidu a hlavně pro střední Evropu přináší velké znejistění ruská agrese vůči Ukrajině. Speciální vydání Echa k deseti letům existence je především ohlédnutím za tím, co se stalo, ale také výhledem do dalších let. My jsme rádi, že Echo obhájilo svou existenci před svými čtenáři, a věříme, že budeme užiteční, že nepodlehneme jednobarevnému pohledu na svět, zůstaneme pluralitním médiem a budeme si klást nepříjemné otázky, které se zrovna moc nehodí. Máme naději, že před vámi, čtenáři, obstojíme i další dekádu.

Tento text vychází jako editorial speciálu 10 let Echa. Celá příloha o 64 stránkách bude zdarma součástí nového vydání Týdeníku Echo, které bude na stáncích ve čtvrtek 21. března (od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu). Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.