„Omezujeme možnost volby životního stylu.“ Jak EU radikalizuje svůj plán

Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.

Podle Evropské komise by si EU měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Tento dílčí cíl má následně zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Podle komise jen takovéto ambiciózní plánování do budoucna umožní vytvořit „prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat unijní průmysl a energetické systémy a zajistit, že bude Evropa hlavním cílem investic se stabilními pracovními místy připravenými na budoucnost“, říká prohlášení unijní exekutivy. Legislativní návrh těchto plánů má vypracovat až příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu, a návrh pak musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu.

Evropa si svou klimatickou politiku nastavila velmi přísně, ačkoliv celosvětově má na produkci emisí velmi malý podíl, v jednotkách procent. Například systém emisních povolenek je výlučně evropskou specialitou. Systém obchodování s povolenkami zavedla Evropská unie v roce 2005, od roku 2027 se dočkáme rozšíření povolenek i na další oblasti, které už se dotknou i domácností. Týkat se totiž budou i sféry bydlení, vytápění budov a dopravy.

Problémem je, že regulacemi, které jsme si v EU nastavili, podkopáváme naši konkurenceschopnost. Už nyní některé průmyslové firmy přesouvají výrobu z Evropy kvůli drahým energiím. „Celkové náklady na pořízení energetického řešení firem porostou. Hesla, jako že je to příležitost, jsou pravdivá, ale jen zčásti. Je to příležitost pro průmysl, který vyrábí nové technologie. Ale celek si za energie zaplatí víc a prodělá. Je téměř jisté, že třeba chemický průmysl půjde z velké části za hranice. V Evropě bude průmysl redukovaný. A paradoxně to ani nesníží emise uhlíku, protože v zemích přesunu se s emisivitou rozhodně tolik netrápí. Chystaná dovozní daň na dovážené výrobky situaci naprosto nezachrání, povede jen ke zdražení průmyslových výrobků. Zmenšujícímu se trhu EU se nikdo výrazně přizpůsobovat nebude,“ varoval už v loňském roce ředitel EGÚ Brno Michal Macenauer.

Také současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek vidí riziko ve špatném nastavení priorit. „Je třeba říci, že jsou daleko důležitější věci, než jsou klimatické změny. Je to zabezpečení základních lidských potřeb, kvůli tomu ti politici vlastně fungují – kromě jídla, pití a léků musí zabezpečit teplo, světlo, elektřinu. Pokud rezignujeme na tyto základní priority, které vlastně určují míru demokracie, míru svobody a míru nezávislosti kterékoliv země, tak jsme rezignovali na všechno,“ vyjádřil se v lednu v České televizi.

„Šponujeme výdrž lidí“

Doporučení komise zkritizoval europoslanec Alexandr Vondra, když prohlásil, že v dobách „selských bouří“ přichází s nerealisticky vysokými ambicemi. „Ale hlavní problém tohoto klimaplánu na rok 2040 je úplně jinde. Je to snaha vnutit lidem jiný životní styl a omezit možnost jejich svobodné volby,“ uvedl Vondra s otázkou, jestli už byl plán představen voličům.

„Selskými bouřemi“ narážel na protesty zemědělců ve Francii, Německu, Itálii, Polsku a dalších unijních zemích, kdy se farmáři bouří právě kvůli ekologické politice EU a regulacím, které na různá zemědělská odvětví nevyhnutelně dopadají.

„Otevřeně jste před nimi vystoupili s plánem, jak bude jejich život vypadat, když budeme opravdu důslední? Řekli jste farmářům i lidem, že po energii, dopravě a bydlení hodláme zdražit i maso, mléko a další základní potraviny? Nemyslím si. Nevím, kam ještě chcete a plánujete jejich výdrž šponovat, ale považuji za hazard předkládat takto drakonický návrh před volbami, aniž bychom znali jeho reálné socioekonomické dopady,“ řekl Vondra ve Štrasburku.

Jako snahu o ústupek komise v doporučení oproti původnímu návrhu alespoň odstranila pasáž, která se zabývala právě zemědělským sektorem. Chybí tak zmínka o potenciálním 30procentním snížení emisí v zemědělském sektoru mezi lety 2015 a 2040. V konečném návrhu doporučení byla také vyškrtnuta doporučení pro občany, aby „změnili své chování“ a například konzumovali méně masa.