Zrušit některé státní svátky jako Francie? Čeští politici to většinově odmítají

Francie zvažuje, že kvůli zlepšení stavu veřejných financí zruší dva státní svátky. Podle premiéra Françoise Bayroua by se tím ušetřilo několik miliard eur. V Česku by se podle ekonomů ušetřilo několik miliard korun, nicméně tuzemské politické strany rušení českých státních svátků jednomyslně odmítají. Otevřeni debatě jsou podle svých slov jen Motoristé sobě.

Francie by podle Bloombergu nebyla první evropskou zemí, která seškrtala počet státních svátků. Portugalsko v roce 2013 zrušilo čtyři ve snaze zvýšit hospodářský výkon po dluhové krizi. Vláda v Lisabonu pak opatření v roce 2016 zrušila. Francie má 11 státních svátků, v České republice jich je 13 a ekonomové hovoří o výhodnosti zrušení některého z nich, nejčastěji se mluví o svátku práce, tedy 1. května. Jediný, kdo se z oslovených stran vyslovil pro debatu o rušení státních svátků, je ekonomický expert Motoristů sobě Vladimír Pikora.

„To jsou detaily, které nemění ekonomiku. O tom se dá diskutovat. Já osobně si myslím, že státní svátky mají být jen tehdy, když lidé (drtivá většina) opravdu něco slaví a nemohou pracovat. Sem spadají například Vánoce a Velikonoce. V této logice bych uvažoval,“ řekl Echu Pikora.

PODCAST: Filozof v souboji s průmyslem osobního rozvoje: „Všechno je lepší než chytráctví“

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že je to na Francii s jejími silnými odbory vskutku revoluční krok, respektive návrh. „Ale možná si fakt začali uvědomovat, že jinak než větším výkonem se k vyšší prosperitě v zaostávající Evropě nedostaneme. Co se týče státních svátků u nás, nemyslím si, že by něco takového bylo na stole. Za mě by stačilo, aby se trochu vrátila pracovní aktivita na úroveň před covidem, který ji dramaticky polouzavřenou ekonomikou a kulturou home office snížil,“ uvedl Skopeček.

„Nemyslím tím možnost home office omezovat, pro řadu lidí je to vhodná a v některých případech jediná možnost, jak pracovat, respektive zůstat na pracovním trhu. Ale myslím, že leckdo cítí, že pro řadu lidí je to v rámci pracovního týdne de facto den volna,“ dodal Skopeček.

Ani šéf lidovců Marek Výborný nechce svátky rušit. „Ne, to mě vůbec nenapadlo a nevidím žádný ze státních svátků, který by se měl zrušit a ani jsem nezavnímal, že by se o něčem podobném vedla debata. Nejsem toho názoru, že by se státní svátky jako dny pracovního klidu měly rozšiřovat, ale zároveň nevidím důvod, proč bychom měli některý z nich škrtat,“ řekl Echu Výborný a podobně se vyjádřil také ekonomický expert KDU-ČSL Benjamin Činčila. „Rušení státních svátků nepovažuji za smysluplný způsob, jak hledat úspory. Nic takového nemáme v plánu navrhovat,“ řekl Činčila.

Ani v opozici podobná možnost podporu nenajde. „Česká republika byla vládou Petra Fialy připravena o nejméně 20 miliard ročně zrušením EET a o další desítky miliard v důsledku hospodářské stagnace. Uvažovat o rušení státních svátků, které by přineslo maximálně jednotky miliard, není za těchto okolností absolutně na místě,“ řekla pro Echo24 šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř redakci řekl, že by žádné svátky nerušil.

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová pro Echo24 řekla, že rušení státních svátků by nepodporovala. „Myslím, že těch pár dní v roce, kdy si můžeme odpočinout, být s rodinou nebo si připomenout důležité momenty naší historie, je pro nás všechny důležitých. V dnešní uspěchané době je čas na zastavení a společné chvíle s blízkými vzácný a státní svátky k tomu dávají příležitost,“ uvedla Richterová.

Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik Echu sdělil, že by představitelé hnutí raději zlepšovali ekonomiku jinými způsoby. „Především bojem proti vyvádění peněz do zahraničí, zaměřením se na šedou a černou ekonomiku, zaváděním ‚nepopulárních opatření‘ pro nadnárodní korporace, zahraniční obchodní řetězce či banky,“ uvedl Sterzik.

„Ruku na srdce, kdo reálně věnuje vzpomínku Cyrilu a Metodějovi?“

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že ztráta celkového výkonu české ekonomiky vlivem jednoho dne státního svátku se zřejmě pohybuje přibližně v okolí 20 miliard korun. „Snížení jejich počtu by tak byl relativně jednoduchý způsob, jak ekonomice trochu pomoct, byť nelze čekat zázraky. Příznivý dopad na státní kasu v podobě vyššího daňového příjmu by se patrně pohyboval v řádu několika miliard korun,“ řekl Hradil.

Tento návrh by se ovšem podle něj patrně setkal s výraznou nevolí mezi obyvateli a nepředpokládám tedy, že by se k němu politici odhodlali. „Lidé mají totiž mylně pocit, že státní svátek je jakýsi magický benefit, kdy dostanou možnost užít si volna zcela zadarmo, tedy bez krácení mzdy. To je ovšem samozřejmě nesmysl. Každý zaměstnavatel si pochopitelně velmi dobře uvědomuje, že ve státní svátky nemůže se svými zaměstnanci počítat a úměrně tomu v jeho očích klesá jejich hodnota, a tedy i mzda, kterou je jim ochoten nabídnout,“ poukázal Hradil.

Volno ve státní svátek tedy není zadarmo, naopak, mzdu o něj mají všichni sníženou automaticky. „A zatímco u běžné dovolené si zaměstnanci alespoň mohou volit její termín, u státního svátku jej za ně zvolil zákonodárce a jim tedy nezbývá než jej akceptovat. Je to tedy vlastně z pohledu zaměstnance spíše nevýhodný systém, jelikož ztrácí možnost výdělku ve dnech, ve kterých se mu volno třeba vůbec nehodí,“ řekl Hradil.

„Snížení počtu státních svátků bych tedy považoval za poměrně elegantní ekonomické opatření, které má mírná pozitiva a prakticky žádná negativa. Jediným by snad mohlo být to, že si lidé nebudou moci slavnostně připomenout některé dějinné události, respektive budou to muset učinit až po práci. Nicméně ruku na srdce, kolik z nás reálně věnuje vzpomínku Cyrilu a Metodějovi nebo knížeti Václavovi a případně jak velkou část dne tím strávíme?“ pokládá si ekonom otázku.