O americkém prezidentovi se teprve rozhodne, jeden výsledek voleb je ale už jasný
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Ruské síly zajaly britského žoldnéře bojujícího po boku ukrajinské armády v západoruské Kurské oblasti, kterou částečně kontrolují ukrajinské síly. "Žoldnéř z V ...
Ve státě Iowa proběhly první republikánské primárky, vysloveně drtivým způsobem v nich zvítězil Donald Trump. Jistě, primárky teprve začínají, může se stát ledacos. Trumpovo vítězství v nich se ale v tuto chvíli zdá pravděpodobné, jeho vítězství v Iowě bylo drtivé, dominance v průzkumech veřejného mínění výrazná. Existuje tedy slušná šance, že v prezidentských volbách se utkají dva kandidáti věku vskutku pokročilého. Bude-li zvolen Joseph Biden, bude mu na konci funkčního období 86 let, Donald Trump by v té situaci byl dvaaosmdesátiletý. Je to další důvod, proč by se z Trumpova zatímního vedení kromě stoupenců bývalého prezidenta měli radovat i američtí demokraté. Bidenův věk a způsob, jímž se na současném prezidentovi projevuje, by se v kampani stal asi větším tématem, kdyby proti němu stál někdo mladší.
Především ale – právě Donald Trump demokratickým analytikům v průzkumech vycházel jako z jejich hlediska nejperspektivnější, nejméně obtížně (to neznamená snadno) porazitelný. A zdá se, že voliči právě tenhle souboj chtějí. Jistě se pro to dá najít mnoho důvodů, jako zvlášť důležitý důvod mi přijde, že ti vážnější Trumpovi soupeři v republikánském táboře nepochopili podstatu přitažlivosti bývalého prezidenta pro jeho voliče. To, že se sešikovali za republikánským kandidátem, nemusí vůbec znamenat, že mají rádi Republikánskou stranu, politiku, kterou v posledních desetiletích předváděla, její jaksi etablovanou podobu. Pokud je jejich volba protestní, má vyjádřit proti tradiční americké politice jako celku. Tomu odpovídá i sociální skladba Trumpova tábora. Republikánská strana byla dlouhodobě vnímána jako strana těch bohatších Američanů. Dnes to ale platí v omezenější míře, Donald Trump, který se ostře a někdy taky dost hrubě vymezuje vůči „elitám z pobřeží“, má podporu také mezi částí lidí, kteří se v americké společnosti cítí být odstrčeni, především mezi chudšími bělochy.
Od amerických prezidentských voleb se dá čekat, že budou probíhat v hodně vzrušené atmosféře, velký je jejich význam i pro probíhající mezinárodní krize. V jednom důležitém ohledu ale na jejich výsledku nemusí vůbec záležet, zvlášť stane-li se republikánským kandidátem Donald Trump. Střetnou se v nich dva prakticky nesmiřitelné tábory. Každá z nich vnímá druhou stranu ne jako třeba pomýlenou, potenciálně škodlivou, ale jako v podstatě zlou. Před skoro každými volbami motivují strany a kandidáti svoje stoupence poukazem na to, jak moc je ten střet důležitý, na to, že jde o všechno. Tahle vyhrocenost ale může v příštích měsících v Americe dosáhnout nevídaných dimenzí, včetně třeba neochoty uznat porážku, rozšíření pocitu, že když jde o všechno, je taky všechno dovoleno. Jak ty volby dopadnou, není známo, o tom nejdůležitějším – tedy o pokračující prohlubující se polarizaci – je ale, zdá se, už rozhodnuto.
RUTTE A TRUMP
VÝZNAMNÝ PODZIM 2024