Potřebujeme víc Mikeů Tysonů!

KOMENTÁŘ

Potřebujeme víc Mikeů Tysonů!
Slavný americký boxer Mike Tyson. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Potřebujeme víc Mikeů Tysonů!

KOMENTÁŘ

Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus minus vrstevníkovi, pověstnému boxerovi. V dobách jeho sportovní slávy v očích lidí mého typu dokonale naplňoval stereotyp násilnického primitiva – bijec neschopný sebekontroly, který soupeřům ohryzává uši, sotva dá dohromady větu, je neuvěřitelně nafoukaný. Tysonovy osudy jako kdyby tohle vnímání podporovaly, mimo jiné seděl za znásilnění. Jeho životní příběh se ale, myslím, vyvíjí dost zajímavě, je inspirativní.

 

Minulý týden se Tyson připomněl široce sdíleným videem, které s ním natočila asertivní mladinká influencerka. Stalo se tak v souvislosti s široce medializovaným boxerským „utkáním“, v němž skoro šedesátiletý Tyson dostal na budku od jakési mladé internetové osobnosti. Tyson v rozhovoru, jak se dnes říká, čelil dotazu, jak by chtěl, aby lidé jednou vnímali jeho dědictví. Odpověděl, že dědictví je slovo k ničemu, je to jenom výraz ega, a o Tysonovo „dědictví“ se nikdo – snad kromě jeho dětí a vnoučat – zajímat nebude, protože lidé jsou prach, umřou a je konec. A řešit nějaké „dědictví“ je vzhledem k tomu údělu absurdní. Kontrast mezi nekompromisní chmurou Tysonových slov a aranžmá rozhovoru a entuziastickému projevu zpovídajícího děvčete je kouzelný a dost legrační. Boxer se ale v té konverzaci projevuje vlastně vážně, jako člověk, který nechce dávat instantní odpovědi a o otázce skutečně přemýšlí. Jak vzácné a osvěžující.

Že se s Mikem Tysonem děje něco zajímavého, jsem postřehl před několika lety, při sledování besedy se svým oblíbeným filmovým režisérem Wernerem Herzogem. Vyprávěl tam o setkání s boxerem, v konverzaci prý padlo jméno franského krále Pipina Krátkého, na což Tyson reagoval obsáhlým a poučeným výkladem, z nějž vyplynulo, že o Pipinovi Krátkém ví prostě všechno. Jiný účastník debaty, ředitel newyorské knihovny, zas vyprávěl, jak Tysona vzal do místnosti, kde v ní jsou uchovávány ty nejvzácnější tisky. Ukázal mu také výtisk prvního vydání Machiavelliho Vladaře, Tyson si ho prohlédl a zdvořile ředitele upozornil, že existuje ještě jedno starší vydání – a měl pravdu. Jeden něco takového vyslechne a hned chce vědět víc. Tak jsem trochu zapátral a zjistil jsem, že Tyson se skutečně a hluboce zajímá o historii. Dokáže o ní mluvit se zaujetím samouka, pro nějž ten zájem není jenom důvodem k hromadění znalostí, ale výrazem ptaní se, snahy pochopit pomocí obrácení se k dějinám i svůj vlastní život. Vzhledem k tomu, z jak strašných poměrů Tyson vzešel, jakého vzdělání se mu dostalo, co všechno má za sebou a jak moc má obouchanou hlavu, to je obdivuhodné a inspirativní.

Nesdílím tu Tysonovu naprostou skepsi. Ano, lidi jsou prach, ale věřím, že ne jenom prach. Boxerovu výpravu za objevením (ne)smyslu ale upřímně obdivuju. Bylo by úžasné, kdyby existovalo víc takových pánů na prahu stáří, kteří se namísto únavného reprodukování přesušených mouder zkoušeli s vážností ptát, jako to dělá Mike Tyson, který je u toho navíc ještě zábavný a místy i legrační. Asi by mě s tím odkázal do patřičných mezí, ale... možná právě v tom spočítá jeho dědictví.

×

Podobné články