Změna pohlaví je podvod. Lidé se mrzačí a pak hořce litují, jako já, říká Walt Heyer

Američan Walt Heyer (82) vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří uvažují o změně pohlaví. Ve čtyřiceti letech se stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. „Kontaktují mě lidé, kteří zůstávají v nové identitě, a přesto změny litují – patnáct, dvacet, někdy i čtyřicet let po operaci. Skoro bych tvrdil, že v životě každého člověka po tranzici nejdřív přichází doba, kdy se cítí lépe až skvěle… Ale stejně jednou přijde chvíle, kdy té změny začne litovat,“ říká Walt Heyer v rozhovoru s Danielem Kaiserem v novém vydání Týdeníku Echo.

„Lidem, kteří si změnu pohlaví pochvalují, říkám: Vy jste ještě neviděli poslední kapitolu toho příběhu. Jste v páté kapitole z deseti. Já znám i tu závěrečnou,“ dodává. Celý rozhovor přinášíme zde.

„Největší motor byl strach.“ Jak se zrodila atomová bomba a proč se použila. V půli července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera. Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

Proč se Češi víc devastují. Muži se dožívají ve zdraví v průměru 60,7 let. Češi se ve srovnání dožívají ve zdraví velmi podprůměrného věku. Evropský průměr je u mužů 63,1 roku a u žen 64,2 roku. Data dává dohromady statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ta nejaktuálnější jsou z roku 2021. Kombinuje data o reálné délce života s průzkumem European Health Modul, kde jsou právě ona sebehodnocení subjektivně prožívaného zdraví. Více v textu Lenky Zlámalové.

Blokáda silnic je násilná a provokuje násilí. O zoufalství klimatického protestu. „Od té doby, co jsem na světě, se svět řítí do záhuby,“ poznamenal německý novinář Peter Felixberger v roce 2019 na adresu klimatického protestu. Třiašedesátiletý novinář tím neshazuje starost o životní prostředí, jen si všímá míry, s jakou se klimatický aktivismus propojil s apokalyptickými vizemi. Aktivisté přitom vzývají vědu, což nemusí být korektní. Citovaní vědci se s nimi třeba shodují na popisu situace, méně na inscenaci vědeckých výsledků a ještě méně v otázkách nápravy. Více v eseji Terezy Matějčkové.

Jak ochladit město. Několik rad Václava Cílka proti tepelnému teroru. Pasivní ochlazování spočívá především ve schopnosti bránit se slunečnímu záření. Tmavý dům pohlcuje 70–90 % sluneční energie a částečně ji přivádí dovnitř. Zhruba 30 % tepla přichází střechou. Jedna z možností, jak tento tepelný tok omezit, je bílý nátěr. Až 40 % tepla přichází okny. Vyspělé technické řešení spočívá v nanesení speciální odrazné vrstvy na povrchu skla, ale stejného či ještě lepšího efektu dosáhnete prostým zatažením závěsů. Je to způsob, s jakým se běžně potkáte v Orientu. Snad nejběžnější technikou je zastínění zejména pomocí stromů. O horkém letním dni při teplotách zhruba nad 34 °C strom ochlazuje své okolí o 8–12 °C. Více v textu Václava Cílka.

Holá svoboda projevu nestačí. Lidé se některých témat přejedí a chtějí něco nového. Boj proti dezinformacím a na něj navázaný boj proti boji proti dezinformacím teď jako by vstupovaly do tohoto stadia, píše Martin Weiss.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

xx