V rozpočtu na příští rok může být sekera 17 miliard, koalice se neshodne na zrušení daně

Vládní koalici zřejmě čekají stejně jako vloni spory o daň z mimořádných zisků. Ministerstvo financí sice ve svém návrhu rozpočtu na příští rok počítá s příjmem 17 miliard korun z tzv. windfall tax, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně chce tuto daň zrušit. Státní kasa má přitom i s tímto příjmem v příštím roce hospodařit znovu s obrovským schodkem ve výši 252 miliard. Proti zrušení WFT jsou podle informací deníku Echo24 lidovci i Piráti. S výnosem počítá i šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmem z windfall tax, jejíž budoucnost je ale značně nejistá. Ministr Stanjura totiž v srpnu novinářům řekl, že bude v příštím roce velmi vážně uvažovat a vést politickou debatu o tom, zda daň nezrušit. „Daň byla směřována do oblastí, které vnějšími vlivy dosahovaly mimořádných cen a zisků. Říkali jsme, že tyto mimořádné příjmy mají pokrýt mimořádné výdaje. Když nepředpokládáme kompenzace, tak by toto neplatilo,“ uvedl na dotaz deníku Echo24 na setkání s novináři Stanjura. „Uvidíme, zda letošní rok nebude posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude tato daň platná. Začátkem příštího roku bude provedena analýza,“ dodal.

Nový odhad MF předpokládá, že díky windfall tax, která platí pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv, stát vybere 46 miliard korun, zatímco v dubnu předpokládalo MF výnos 28 miliard korun. V příštím roce by mohl výnos být 17 miliard, v roce 2025 pak 10 miliard, v roce 2026 už nula. Mluvčí MF Petra Vodstrčilová pro deník Echo24 potvrdila, že rozpočet s výnosy z daně počítá právě ve zmíněné výši 17 miliard.

„Tyto částky jsou předpokládány v tuto chvíli a pro situaci, že by windfall tax platila po celé období. Ale pan ministr už několikrát řekl, že na začátku příštího roku bude politická debata, zda má windfall tax trvat i nadále,“ řekla Vodstrčilová. Co by zrušení windfall tax na jaře pro rozpočet znamenalo, Vodstrčilová na přímý dotaz neřekla.

Koaliční strany s příjmem počítají

Ministerstvo financí vládě navrhuje na rok 2024 rozpočet s deficitem ve výši 252 miliard. Čistě matematicky by tedy při odečtení příjmu z WFT šlo o schodek 269 miliard. Proti zrušení daně se nicméně ozývají koaliční partneři ODS. „Za lidovce rozhodně platí to, že windfall tax rušit nechceme a příští rok s výnosem této daně náš rozpočet již počítá,“ řekl pro Echo24 například šéf KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Podobně už dříve reagoval šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Pokud ministr financí přinese návrh na stůl, tak o něm budeme jednat. Ale v obecné rovině si myslím, že doba, na kterou byla windfall tax přijímána, byla racionální a promyšlená a není potřeba ji zkracovat,“ míní Bartoš.

„Jako Piráti jsme navrhovali, aby windfall tax platila na celý rok 2022 tak, aby rok 2022 nesloužil jen k výpočtu zálohové povinnosti – v tomto jsme viděli určitá rizika, že daň z mimořádných zisků za rok 2023 bude nižší než daňová povinnost vypočtená ze zálohového období, kterým byl rok 2022,“ dodal Bartoš. Připomněl tak divokou diskusi z loňského podzimu, kdy se po zbrklých vyjádřeních některých představitelů vládní koalice ohledně retroktivity windfall tax dočasně výrazně propadla i pražská burza.

S výnosem nadále počítá i předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „S rozpočtovým výborem pan ministr Stanjura zrušení windfall tax neprojednával. S výnosem z této oblasti tedy i nadále počítám,“ uvedl pro Echo24 Bernard.

Schillerová: Příjem bude nižší, výdaje zůstanou

Podle Stanjurovy předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO) by zrušení windfall tax znamenalo problém. „V případě, že rozpočet počítá s příjmy z windfall tax ve výši 17 miliard a stát se o tyto příjmy připraví, zbaví se jednoho z přirozených zdrojů krytí například 270 tisíc příspěvků na bydlení, které v souvislosti s narůstající chudobou musí rozpočet pokrývat,“ uvedla pro Echo24 Schillerová, „Takže zatímco výdaje zůstanou stejné, na příjmové straně bude chybět 17 miliard. To by se samozřejmě negativně promítlo do výsledného salda hospodaření v příštím roce,“ dodala Schillerová.

Daň z mimořádných zisků by se podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy měla zrušit, neboť šlo podle něj od počátku o nesmysl. „Vláda si už loni měla říci o vysokou dividendu ČEZ, podobně jako letos. Pak by se žádná daň z navátých zisků nemusela zavádět. Takže nyní by bylo optimální ji zrušit a rozpočet by s ní tudíž počítat neměl,“ řekl pro Echo24 Kovanda. „Pokud s ní rozpočet počítá, tak ji zřejmě vláda rušit nehodlá – měla by to ale říct jasně. Závisí na tom třeba i kondice pražské burzy; dobré zdraví kapitálového trhu je přitom základem úspěšné a výkonné tržní ekonomiky,“ dodal Kovanda.