Nadúmrtnost i po vakcínách, a v Německu třikrát vyšší než u nás

KOMENTÁŘ

Nadúmrtnost i po vakcínách, a v Německu třikrát vyšší než u nás
Je otázka, co čísla o nadúmrtnosti zvěstují. Z vyjádření vládních činitelů a mandarínů zdravotnické politiky napříč evropskými zeměmi čiší nejistota, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Když na přelomu let 2020 a 2021 probíhala nejvážnější vlna infekce koronavirem, byla hlavním argumentem našich zavíračů vysoká nadúmrtnost oproti předcházejícím rokům. Profesor Jan Konvalinka v březnu 2021 do jednoho rozhovoru zdůraznil, že toto alarmující číslo „vůbec nesouvisí s žádnou diagnózou“, nedá se ovšem vysvětlit jinak než působením viru. To je sice zavádějící formulace, ztrácí se v ní, že hodně z těch mrtvých má na svědomí zanedbaná primární péče. Ale že se tehdy v České republice něco vážného stalo a něco se dělalo velmi špatně, 15 procent nadúmrtnosti za rok 2020, a dokonce 25 procent za rok následující dokazují nade vši pochybnost.

Letos se u nás nadúmrtnost podle Českého statistického úřadu vrací na předcovidovou úroveň, bude v jednotkách procent. Je pozoruhodné, že v tomto ohledu jsme ostrůvek pozitivní deviace ve střední Evropě a vlastně v celé EU.

 

Evropská unie jako celek, čteme na stránkách Eurostatu výtah z textu, který bude celý uveřejněn až po Novém roce (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Excess_mortality_-_statistics), zaznamenala v říjnu nadúmrtnost 10 procent. Číslo se porovnává s průměrem mrtvých v letech 2016–2019, vždy v daném měsíci. Kdyby se počítala tzv. vyspělá, tedy ani východní, ani jižní, ale středozápadní Evropa, byla by aktuální čísla výrazně dramatičtější. Smutným rekordmanem měsíce je Německo s 23 procenty. Pokud počítáme celý dosavadní rok, Německo dosahuje 11 procent, my kolem šesti. Švédsko, to Švédsko, jehož odmítnutí hrát se zbytkem „vyspělého světa“ lockdowny, tehdy vyvolalo zděšení a propočty o masakrech, které zemi čekají, je na 2,5 procenta.

Teď na podzim vůbec nejnižší nadúmrtí v Evropě zaznamenaly Bulharsko a Rumunsko – v obou se zkraje roku ještě umíralo vysoce nad průměrem, zato od léta dosud mají hodnoty zanedbatelné, dokonce až záporné. A po špatném startu tohoto roku je na tom teď dobře i Slovensko.

Mimo zájem Eurostatu zůstávají některé země vně Evropské unie, které ovšem byly v našem mediálním hledáčku za pandemie: v Anglii první polovina letošního roku byla předcovidová, zato druhá polovina hlásí výrazný nárůst excesivních úmrtí, bude to kolem devíti nebo deseti procent. Austrálie, mistr západního světa v lockdownovém autoritářství, jede na desetiprocentní nadúmrtnosti po celý rok.

Je otázka, co ta čísla zvěstují. Z vyjádření vládních činitelů a mandarínů zdravotnické politiky napříč evropskými zeměmi čiší nejistota. Covid to být nemůže, respektive neměl by být, oni všichni nás před dvěma lety unisono ujišťovali, že nová vakcína zaprvé chrání před nákazou a před těžkým průběhem ještě víc. O teorii „dlouhého covidu“ a jeho obětech můžeme konstatovat, že je mírně řečeno delší dobu na ústupu.

Třeba lidi zabíjí vakcína samotná? V mnoha případech určitě ano, hlášené vedlejší účinky této experimentální vakcíny jsou na desetinásobcích klasických vakcín. Zhruba od loňského léta, zdá se nám všem při sledování sportovišť a vůbec veřejného prostoru, přibylo fenoménu náhlá smrt. Ale zase tu překáží příklad toho Švédska, které je proočkovanější než například my. Zmiňované Rumunsko a Bulharsko se svou anomálií (hodně mrtvých zkraje roku, teď už jen podprůměrně) by mohly posloužit jako argument pro názor, že posilovací dávky, ty boostery, do nichž teď Čechy žene duo Válek–⁠Čtvrtníček, jsou přece jen zdravotní risk. (V Německu si druhý booster nechalo vpíchnout 15, u nás 7, v Rumunsku jedna desetina procenta).

Zdá se tedy, že západní Evropa v celkovém počtu mrtvých zaviněných jak covidem, tak i celkovým vypnutím společnosti, zdravotnictví a selského rozumu stahuje náskok Evropy východní, za covidu také „nedisciplinované“, „nekultivované“, „postkomunistické“.

 

×

Podobné články