Evropský migrační pakt stvrzen. „Je to jen začátek,“ uvedl poté Fiala. Česko či Itálie chtějí tvrdší přístup

Rada ministru financí svým souhlasem v úterý formálně ukončila schvalování Migračního paktu EU. Členské státy teď tak budou mít dva roky na to, aby ho implementovaly. Cílem je zefektivnění kontrol na hranicích a rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Balíček také zavádí princip pomoci zemím, které jsou migrací přetíženy. Premiér Petr Fiala po schválení uvedl, že Česko a další státy se chtějí obrátit na Evropskou komisi a ostatní země EU s požadavkem tvrdších opatření.

Už dříve odsouhlasený migrační balíček v úterý schvalovali na svém jednání ministři financí, jednání se účastnil Fialův stranický kolega Zbyněk Stanjura. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi, stejnou pozici drží česká vláda od února. Podle Stanjury je migrační pakt lepší než stávající situace, ale není tak dobrý, aby Česko mohlo s klidným svědomím hlasovat pro. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily Slovensko či Rakousko.

"Azylový a migrační pakt zajistí spravedlivější a silnější migrační systém, který přinese konkrétní změny v praxi. Nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy," uvedla belgická státní tajemnice pro otázky azylu a migrace Nicole de Moorová, jejíž země nyní EU předsedá. "Evropská unie bude rovněž pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Pouze společně můžeme nalézt odpovědi na globální migrační výzvu," dodala.

Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly dnes přijaté předpisy do praxe. Evropská komise brzy představí "společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže", doplnilo belgické předsednictví ve svém prohlášení.

"Když se podíváte na výsledky hlasování, tak my jsme nebyli pro. Kdo zná, jak se počítá procedura při kvalifikované většině, tak když se zdržíte, je to stejné jako byste byli proti," řekl českým novinářům v Bruselu ministr Zbyněk Stanjura.

Koalice zemí v čele s Českem volá po tvrdším postupu

Fiala se v úterý také zmínil o koalici zemí, které chystají dopis Evropské komisi a členským státům unie. Volají v něm po "neotřelém pohledu na věc" a "nových způsobech", jak problému na evropské úrovni čelit. Podle informací ČTK by měl být dopis zveřejněn ve středu. Podle Stanjury by se k němu mohlo přidat vedle Česka dalších 18 zemí. Cílem je přesunout řešení migrace mimo hranice EU, a to cíleným bojem proti převaděčství, vytvářením návratových center nebo uzavíráním strategických partnerství se státy, ze kterých do Evropy migranti přicházejí, napsal premiér ČTK. Dodal, že i o tom v pondělí v Římě jednal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

"Česká republika patří spolu s Itálií k těm zemím, které chtějí jít dál, než kam nás dovedl migrační pakt. Já si myslím, že ta cesta, kterou jdeme, a kterou jde ta neformální skupina zemí, podobně smýšlejících, které se teď snaží posunout, tu debatu na jinou úroveň, je správná. A je to přesunout řešení migrace mimo území Evropské unie," uvedl Fiala.

Česko a Itálie chtějí další kroky k řešení nelegální migrace. 👍🏻 pic.twitter.com/5L1Qox0jBJ

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 14, 2024

Evropský parlament migrační balíček, který tvoří deset předpisů, podpořil na plenárním zasedání na začátku dubna. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.

Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici Evropské unie.