Kreml odmítl obvinění z útoku na Černobyl. „Další provokace Kyjeva. Něco takového ruští vojáci nedělají“
ÚTOK NA ČERNOBYL
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS odmítl, že by sarkofág zasáhl ruský dron s tím, že se jedná o "další podvrh" a dodal, že ruské ozbrojené síly "něco takového nedělají."
"V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár," uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu.
Pracovníci protipožární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Oheň je uhašen. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena vnitřní ochranná část krytu. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. "Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět," uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
‼️ BREAKING: Russian attack drone strikes Chernobyl nuclear plant – Zelenskyy
— NEXTA (@nexta_tv) February 14, 2025
"A Russian attack drone with a high-explosive warhead struck the protective shelter covering the ruined 4th reactor of the Chernobyl Nuclear Power Plant last night.
This shelter was built by Ukraine… pic.twitter.com/2WCXyZXEjp
Kreml tato tvrzení odmítl. "Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. "Ruští vojáci něco takového nedělají," zdůraznil Dmitrij Peskov podle agentury TASS. "Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat," dodal Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského.
ECHOPORADA: Horká linka Washington – Moskva, konec peněz pro neziskovky a proč vyhraje Babiš volby
Moskva od vypuknutí války popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty či civilní objekty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, jakkoli například OSN ověřila a potvrdila, že ve válce Ruska proti Ukrajině zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že "39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí". "Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže," míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Černobyl je prostě clickbait, 39 let po havárii fakt žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí. Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže.
— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) February 14, 2025
Takže radiační situace (nejen na Ukrajině) zůstává normální.
Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Celkem v souvislosti s katastrofou podle zprávy Černobylského fóra z roku 2005 zemřelo kolem 4000 lidí.
Čtvrtý blok elektrárny, kterou krátce po začátku své invaze na Ukrajinu mělo pod kontrolou Rusko, než se z oblasti stáhlo, má od roku 2016 nový kryt s životností 100 let. Jeho konstrukce stála 1,5 miliardy eur (tehdy přes 40 miliard korun) a podílelo se na ní 45 zemí včetně České republiky.
Kryt váží více než 36.000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86.000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
