„Sektorová daň na banky může vynést 10 až 20 miliard, daň z nemovitosti už se nezvýší“

Máme připravených několik variant sektorové daně na banky a vyjednáváme koaliční podporu. V rozhovoru pro Echo24 to říká první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. Starostové zároveň tlačí změny ve státních tabulkách, chtějí lepší platové podmínky pro menší počet úředníků. Daň z nemovitosti se podle Vlčka už zvyšovat nebude, obce a kraje se mají podle něj spíše motivovat k investování.

Vy jste jako hnutí STAN avizovali změny v platových tabulkách. Čeho se to má týkat?

Obecně debata o státních tabulkách navazuje na normy, které se v současnosti projednávají ve sněmovně, ať už jde o zákon o úřednících územně samosprávných celků, respektive služební zákon, který sněmovna zatím nedotáhla do konce. My jsme v situaci, kdy česká státní správa je dlouhodobě nekonkurenceschopná. Ať jde o platovou nekonkurenceschopnost, ale třeba i z hlediska smysluplnosti práce pro ty lidi. I těm samotným zaměstnancům státu vadí přemíra byrokracie. My jako STAN a resorty, které máme v gesci – tedy především ministerstvo vnitra – se snažíme ten systém měnit, aby byl více konkurenceschopný, flexibilní a mnohem jednodušší. A zároveň chceme štíhlejší stát. To není možné bez změny legislativy. V případě těch tabulek dlouhodobě víme, že neodpovídají realitě. Třeba i proto, že ty nejméně kvalifikované profese jsou reálně pod úrovní minimální mzdy a zaměstnavatelé to dohání nějakým osobním ohodnocením, takže k porušení zákona sice nedochází, ale ty tabulky by měly odpovídat minimální mzdě.

Novela služebního zákona mění ten takzvaný bazén, kde ti nejvýše kvalifikovaní zaměstnanci mohli za osmdesát procent platu zůstávat až šest měsíců, což nebylo podle nás hospodárné. A snažíme se zvýšit flexibilitu, aby mohly úřady nabírat i zaměstnance, kteří třeba nemají vysokoškolské vzdělání. Typově to jsou zaměstnanci v IT nebo na úrovni samospráv třeba investiční technici, na což může být lepší zkušený padesátník, který má praxi, ale nemusí mít to univerzitní vzdělání.

Nejde ale zvyšování tabulkových platů proti ambici snižovat výdaje na provoz státu?

My chceme ve státní správě vyšší kvalitu, abychom ty patřičné výkony dokázali zajistit s menším počtem lidí. Znamená to větší tlak na kvalitu, na konkrétní dosahování výsledků, termínů, cílů… Tak, jak to znáte ze svého zaměstnání. Státní správa je podle mě ne úplně výkonná tak, jak bych si představoval. Takže kvalita a tlak na výkon v kombinaci s vyšším platovým ohodnocením jasně vedou ke zeštíhlování státní správy. Menší počet dobře zaplacených profesionálů je zkrátka z mého pohledu lepší.

Jak to vypadá politicky, máte pro změny v tabulkách podporu? Případně kdy by to mohlo nastat?

S koaličními partnery o těch tabulkách jednáme, ale konkrétní kroky už činíme v těch zmíněných změnách například služebního zákona nebo zákona o úřednících územně samosprávných celků.

Hnutí STAN má podle dostupných informací ambici představit konkrétní návrh sektorové daně na banky. Jak by to mělo vypadat?

My to téma zvedáme, protože vidíme, že jednak se nenaplnila windfall tax tak, jak si vláda představovala. Protože banky jsou velmi dobré v optimalizaci zisku, respektive vyvádění peněz svým matkám. V tomto ohledu máme k dispozici nějaké podklady od ČNB a dalších orgánů, které nyní analyzujeme. A zároveň banky nenaplnily v minulosti sliby, které daly. A to především, že tady bude fungovat určitý investiční fond, který ony budou plnit. Nás tedy k tomu vede situace na bankovním trhu, který by oproti ostatním státům podle nás mohl fungovat lépe. Nechci být konkrétní, ale my to téma máme formulované v několika variantách a primárně hledáme podporu v rámci vládní koalice. Souvisí to samozřejmě i s tématem rozpočtu na rok 2025. Pokud tady máme nějaké priority, ať je to školství, vnitřní bezpečnost, investice do energetické či dopravní infrastruktury, tak to jsou výdajové položky. A na ně musíme mít i nějaké příjmové položky. A zrovna u těch bank si tu intenzivní debatu dokážeme představit.

A jaký příjem si představujete? Zaznívá nějakých deset miliard.

Velmi hrubě se můžeme bavit o čísle deseti až dvaceti miliard.

V posledních dnech se řeší opět daň z nemovitosti. Lidé jsou překvapení z její nové výše, nicméně ekonomové tvrdí, že je v Česku nadále velmi nízká. Je ve hře další zvyšování?

Já osobně bych v současnosti do daně z nemovitosti nesahal. Ale pojďme se do budoucna bavit o větší motivaci obcí na sdílených daních. Ty motivační složky, které tam české obce mají, jsou nyní zanedbatelné. Tím myslím třeba jaká část daně z příjmu fyzických či právnických osob plyne do obecních rozpočtů. V Evropě jsou obecně ty motivační složky výrazně vyšší a obce pak třeba mají motivaci lákat nové investory, snažit se dělat kroky pro podporu stávajícího podnikání. To je politická debata o tom, jak transformovat příjmovou stránku obcí. U daně z nemovitosti je důležité si uvědomit, že obce ten vyšší příjem většinou opětovně proinvestují. Ty peníze končí v nových chodnících, silnicích a tak dále. Ty částky jsou letos sice třeba dvojnásobné, ale zase jde o pár stovek, maximálně nižší tisíce v průměru, nebavíme se třeba o velkých průmyslových areálech. Ale lidé za své peníze dostávají nějakou kvalitu. Debata o dalším zvyšování opravdu teď není na stole, i když je pravda, že i v rámci OECD jsme opravdu na jedné z nejnižších hodnot daně z nemovitosti.

Obce a kraje sedí na obrovském množství peněz. Mluvilo se mimo jiné o tom, že by si na ně mohl sáhnout stát za určitých podmínek. Jak se to vyvíjí?

Kdyby byla nějaká dohoda mezi obcemi, respektive kraji a státem, tak bych se využití těch prostředků vůbec nebránil. Ale osobně si myslím, že stát musí obce určitými kroky přispět k tomu, aby peníze byly investovány, než aby ležely na nějakém lepším úroku s nějakou státní garancí. Za mě je vhodnější ty peníze takzvaně roztočit. To pak tvoří přidanou hodnotu a další příjmy státního rozpočtu, respektive jde o další kvalitu pro život lidí. My jako STAN dlouhodobě prosazujeme třeba to, aby se upravila národní a krajská dotační politika, aby byla větší úroveň komplementarity. Aby zkrátka stát obce více motivoval, aby investovaly. Typickým příkladem je vodárenství. Existuje celá řada programů ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a tak dále. Pojďme se bavit o tom, aby to nebyly programy konkurenční, ale o tom, že část zaplatí stát, část kraj a část může dodat obec. Menší města třeba nemají na to, aby do velkých projektů daly padesát procent nákladů. Dalším příkladem je bydlení. Pojďme umenšit dotace a nabídnout třeba zvýhodněné úvěry nebo bankovní záruky, které mohou v otázce bydlení fungovat lépe než dotace s množstvím podmínek, které ty obce nemusí být úplně schopné plnit.

Řeší se také o peníze z důchodových fondů nebo třeba z fondů pojišťoven, které by stát mohl využívat ve prospěch velkých investic, jako je třeba jádro. Je v tom nějaký posun?

To je velká systémová věc, která je hlavně spojená s potřebou větší flexibility kapitálového trhu obecně. To, že tady v různých fondech leží nemalé množství peněz, vnímáme jako potenciál pro větší investice. Ty fondy samozřejmě ty prostředky nějak využívají, často jsou to peníze využívané v zahraničí. A to je podle mě velká škoda. Pojďme nastavit tu flexibilitu tak, aby ty prostředky, které si vy nebo já spoříme na důchod, mohly pomoci velkým investičním projektům se státní garancí v České republice.

Karel Havlíček navrhuje celý nový pilíř. To podle vás není cesta?

Je potřeba si uvědomit, jak ty fondy fungují. Bavíme se o tom, že tam jsou velké prostředky v řádech stovek miliard korun, ale ty peníze neleží nikde na hromadě. Jsou nějakým způsobem investované a každý správný fond ty peníze samozřejmě točí. Myslet si naivně, že tady je několik stovek miliard k dispozici, to je prostě nesmysl. Tomu, co on říká, rozumím, ale nemyslím si, že to je úplně vhodná cesta. Spíše pojďme vytvořit flexibilnější kapitálový trh, abychom ty budoucí prostředky dokázali lépe investovat. Pokud to budou peníze, které vy si budete spořit na důchod a stát bude ty peníze investovat do velkých projektů jako je jádro, dopravní infrastruktura, tak to je podle mě ideální varianta. Ale i v kontextu důchodové reformy to bude debata ještě na několik let.

Médii proběhla údajná vládní dohoda, že debata o přijetí eura je v tomto volebním období v zásadě již uzavřená a vláda už se touto otázkou nebude zabývat. Je to pravda?

My to vůbec nechápeme tak, že by to z vládní debaty vypadlo. My chceme, aby se naplnilo programové prohlášení vlády, ve kterém se píše, že podnikneme kroky vůči euru. Pokud by ta debata nabrala větší dynamiku, tak bychom byli samozřejmě rádi. Euro je pro Českou republiku a českou ekonomiku krok kupředu a vidíme, že i s ohledem na silnou pozici Česka vůči eurozóně je velká ekonomická chyba, že euro nemáme. Takže za nás ta debata nekončí. Platí, že teď NERV zpracovává svou analýzu a pak se budeme bavit dál.

Máte už jasno, kdo nominuje eurokomisaře?

Za STAN je dohoda taková, že nominaci máme v rukou my. Já nemám důvod nevěřit pánům předsedům.

A už máte alespoň interně jasno, koho budete nominovat?

My chceme počkat po evropských volbách.

Vnímáte ale tu kritiku, že po evropských volbách je pozdě, že by pan premiér už měl mít teď k dispozici konkrétního kandidáta, aby mohl efektivně vyjednávat avizované silné portfolio?

S těmi jmény, která zaznívají ve veřejném prostoru, tedy Danuše Nerudová a Jozef Síkela, je nepochybně nějakým způsobem nakládáno, respektive pan premiér s nimi nějak operuje. Nicméně teď se primárně vyjednává to samotné portfolio a my chceme s konkrétním jménem počkat až po evropských volbách.

Minimálně veřejně se zdá, že se strany vládní koalice nejen v souvislosti s evropskými volbami vůči sobě poměrně důrazně vymezují. Jaké jsou vztahy uvnitř vládní koalice?

Koalice je soudržná. Jsme samozřejmě v období před volbami. Někteří – a záměrně říkám někteří, protože my se vymezovat nechceme a kampaň jsme se rozhodli vést spíše nápaditě – jsou sice ve svých vyjádřeních poměrně ostří, nicméně na soudržnost koalice to nemá vliv, ta vůle spolupracovat je velmi silná. Jsou samozřejmě témata, kde budeme prosazovat tvrdě naši pozici a politiku Starostů. Lidé nám dávají důvěru a očekávají, že budeme naplňovat náš program. To vše ale nebudeme dělat nějakou zákeřnou formou a iracionálním vymezováním se za každou cenu.

Takže máte jako hnutí STAN ambici pokračovat v tomto složení koalice i po sněmovních volbách v příštím roce?

Samozřejmě rozhodnou voliči, ale za nás jako STAN je pokračování vládní koalice na tomto půdorysu po volbách v příštím roce preferovaná varianta.

Počítá se s tím, že současné předsednictvo dovede Starosty a nezávislé do těch sněmovních voleb?

Ano, my máme volební sněm až po sněmovních volbách na jaře 2026.