DATA: Jak je to s dětským RS virem v Česku
DATA O RS VIRU
V minulém týdnu proběhla médii zpráva o tom, že sousední Německo bojuje s epidemií takzvaného RS viru, který významným způsobem vyčerpal místní kapacity dětských nemocničních lůžek. V mezidobí už vyšší výskyt začaly hlásit i některé české nemocnice. Deník Echo24 přináší přehled o tom, kolik je podle posledních dostupných dat v tuzemsku případů a jak situaci zvládají lékaři.
Německo se v posledních dnech potýkalo se zaplněností dětských oddělení a nedostatkem lůžek s ventilátory. Čtyřicet tři ze sto deseti oslovených nemocnic hlásily minulý týden plný stav pediatrických oddělení. Polovina z oslovených nemocnic v posledních dnech odmítla přijmout sanitku s dítětem, napsal server Deutsche Welle.
SZÚ: Epidemie by se mohla opakovat
Redakce se proto obrátila na Státní zdravotní ústav (SZÚ) ohledně situace v České republice. Ten svá data získává buď přímo od nemocnic, nebo od krajských hygien, a následně je v rámci monitorování chřipkové sezóny každý týden zveřejňuje. V době zpracovávání textu byla data dostupná k 48. týdnu, který končil 4. prosincem.
Podle dat začalo případů detekce viru přibývat 44. týden roku, kdy jej hygieny zachytily 12krát. Následující týdny postupně rostly, na 14, 30, 68 a nakonec 93 případů v 48. týdnu. Podobně narůstá i onemocnění jinými viry, RS viru je nejvíce.
Že onemocnění RS virem přibývá, potvrzuje i mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. „Není typické, že by se lokální vlny epidemie RSV opakovaly každoročně, obdobnou epidemii RSV kam bychom mohli směřovat, jsme pozorovali v sezónách 18/19 a 21/22. Vzhledem k faktu, že jsme na počátku vzestupu detekcí RSV, nemůžeme ještě zcela přesně hovořit o epidemii ani o jejím případném letošním zopakování. Zahraniční data naznačují, že by se letos mohla zopakovat epidemická vlna RSV stejně jako v loňském roce. Důvodem pro vyšší míru záchytu v nemocniční péči je skutečnost, že RSV vyvolává poměrně závažné onemocnění dolních cest dýchacích především u dětí předškolního věku, které vyžaduje hospitalizaci bez předchozí návštěvy u pediatra. Do ambulantní péče docházejí osoby starší s běžným respiračním infektem,“ sdělila na dotaz deníku.
Podle ní lze nárůst onemocnění očekávat především u dětí, ale také seniorů. „Vlny RSV obvykle předcházejí epidemii chřipky, nebo ji následují. Nelze vyloučit, že nedojde k souběhu epidemie RSV a chřipky, protože i v případě viru chřipky zaznamenáváme i vzrůstající trend detekcí stejně jako v jiných zemích Evropy,“ dodává Čechová.
Nárůst v nemocnicích
Redakce poté oslovila některé velké nemocnice po celé republice, z nich zatím odpověděly tři. Každá potvrdila zvýšený nárůst, ten však až na jeden případ nebyl dramatický. „I u nás na klinice dětí a dorostu jsme zaznamenali nárůst nákaz způsobených RS virem, i těch s těžším průběhem. V současné chvíli však situaci zvládáme a máme dostatek lůžek i léčiv,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová.
Podobný trend sledují v Brně. „Ano, máme zvýšený výskyt, ale přesná data musí poskytnout epidemiologové. Nemocnice jsou na to připraveny, pediatrických lůžek je dostatek,“ sdělila redakci Přednostka kliniky dětských infekčních nemocí FN Brno Lenka Krbková. Onemocnění tu podle ní nicméně bylo vždy, jen se na jeho přítomnost dříve tolik netestovalo.
Horší stav hlásí Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle Petra Koťátka z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu tam v posledních 2 týdnech výrazně stoupl počet dětí s RS virovou infekcí. Na naší klinice ošetříme denně desítky dětí s akutními respiračními potížemi, nyní více jak v polovině případů prokážeme RS virovou etiologii. Oddělení, které máme vyhrazené pro akutní dětské pacienty máme téměř plné, lůžko, které se uvolní po propuštění, se velmi rychle zaplní. Jsme nuceni omezit plánované příjmy, tzn. pacienty na plánované výkony a diagnostické pobyty,“ uvedl pro Echo24.
RS virus
Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je RS virus podobný chřipce, postihuje především sliznice dýchacích cest a způsobuje onemocnění s inkubační dobou mezi 2 a 8 dny. „Onemocnění probíhá většinou mírně, ale jsou tam případy, kdy je velmi závažné a může končit i smrtí. Největší problémy jsou u nezralých novorozenců a následně kojenců, kde se podávají protilátky, díky nimž se dítě vyhne nemoci, která by ho mohla zahubit. V této kategorii jich je totiž popsáno poměrně dost,“ řekl Prymula deníku. Mezi další vážnější komplikace patří kupříkladu zápal plic, dodal.
Respirační syncytiální virus (RSV), způsobující akutní onemocnění dýchacích cest, cirkuluje v populaci simultánně ve dvou hlavních antigenních typech A a B. Sezonní epidemie RSV jsou variabilní. Aktivita infekcí nastává obvykle v podzimních měsících a trvá v průměru 22 týdnů. Klinický obraz onemocnění horních i dolních cest dýchacích je rozmanitý v závislosti na věku a rizikových faktorech pacientů. Kromě běžného respiračního onemocnění může způsobit i závažné život ohrožující infekce. K primární symptomatické RSV infekci s následným rozšířením na dolní cesty dýchací dochází zpravidla v předškolním věku, období od od šesti týdnů do dvou let života je nejrizikovější. Ohroženi jsou i senioři nad 65 let a osoby se závažnými komorbiditami.
Nejčastějšími klinickými projevy RSV infekcí dolních cest dýchacích je bronchiolitida (43 – 90%), pneumonie (5 – 40%) a tracheobronchitida (10 – 30%). Nejvyšší incidenci bronchiolitidy a pneumonie mají pacienti do dvou měsíců života. Poměrně vysoké procento dětských pacientů, kteří prodělali bronchiolitidu vyvolanou RSV infekcí, trpí opakující se dušností nebo abnormalitou plicních funkcí. Po 5–10ti letech se u těchto pacientů potvrdila diagnóza chronického astmatu (až 90%).
Onemocnění RSV vyžaduje každoročně hospitalizaci zejména dětských pacientů a pacientů s rizikovými faktory. Do rizikových skupin patří především: nedonošené děti do dvou let života, kojenci mladší 6ti měsíců před počátkem RSV sezony, děti mladší dvou let s chronickým onemocněním plic nebo bronchopulmonární, dysplasií a cystickou fibrózou, děti s vrozeným onemocněním srdce, imunodeficientní jedinci, imunosuprimované děti a ostatní pacienti po transplantacích, jedinci žijící ve špatných sociálně-ekonomických podmínkách.
