Tlak na dřívější návrat žen po porodu do práce sílí. Pokrok v „pětiletce“ má kontrolovat Evropská komise
PÉČE O DĚTI
Revidované cíle k unijní rodinné politice pobouřily část senátorů a znovu otevřely debatu o návratu žen na pracovní trh. Aktualizace takzvaných barcelonských cílů zpřísnila doporučení, podle kterých se má výrazně zvýšit podíl dětí navštěvujících předškolní výchovu v jednotlivých zemích unie a umožnit tak matkám rychlejší návrat na trh práce. Státy jim k tomu mají vytvořit lepší podmínky. Podobnou a poměrně jiskřivou debatu přitom vyvolal nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě o úsporných opatřeních k rozpočtu, když promluvil o možném zkrácení rodičovské dovolené.
Nová doporučení s cílem pro rok 2030 přijali ministři členských zemí Evropské unie v minulém týdnu. Navýšit se podle nich má účast na využívání služeb předškolního vzdělávání a péče, ačkoliv se totiž původních cílů stanovených v roce 2002 podařilo v průměru dosáhnout, některé země včetně Česka jsou od nich daleko. Usilovat mají členské státy podle doporučení o to, aby se v předškolní péči nacházelo alespoň 45 % dětí mladších tří let a alespoň 96 % dětí mezi třemi lety a začátkem povinné školní docházky.
Pro státy jako je Česká republika, kde podle ministerstva práce navštěvuje „kolektivní zařízení péče“ ve věku do tří let jen 6 % dětí, však mají platit i po tlaku z české strany jiné nároky. „Doporučuje se, aby členské státy zvýšily účast na předškolním vzdělávání a péči v poměru k jejich stávající míře účasti, a to takto: nejméně o 90 % pro členské státy, jejichž účast je nižší než 20 % nebo nejméně o 45 % nebo do dosažení alespoň 45% míry účasti pro členské státy, jejichž účast se pohybuje mezi 20 % a 33 %,“ stojí v přijatých doporučeních, která jsou právně nezávazná. Státy by se měly také věnovat míře času, který mohou děti v zařízeních trávit, doporučuje se alespoň 25 hodin týdně.
„Očekává se, že členské státy, které mají k dosažení tohoto cíle dále, vyvinou větší úsilí, aby zpoždění dohnaly,“ konstatuje dále dokument. Česká vláda zaujala k přijetí revidovaných cílů kladnou pozici s tím, že se cíle shodují s řadou dříve přijatých strategických dokumentů souvisejících s rodinnou politikou. Vznesla však výhrady jednak k původním značně ambiciózním cílům pro některé státy, jednak k možným budoucím nákladům na doporučované monitorování implementace jednotlivých doporučení.
Sledování zavádění kroků v jednotlivých státech se má podle doporučení rozšířit o některé ukazatele a členské země by měly sdílet data s evropskými úřady i Evropskou komisí. Ta má pak do pěti let podat ministrům Evropské unie „zprávu o pokroku“ podle jednotlivých doporučení.
Cílem doporučení je usnadnit návrat žen na trh práce a také posílení sociálního a kognitivního rozvoje dětí, zejména těch ve zranitelném postavení či ze znevýhodněného prostředí. V kontextu návratu žen na trh práce se nedávno debata rozvířila v jiné souvislosti i v Česku, tedy během debat o „ozdravování“ státního rozpočtu v příštím roce. Mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády se objevila i otázka změn v rodičovském příspěvku či rušení některých daňových zvýhodnění jako je sleva na nepracujícího manžela či manželku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura pak pobouřil v listopadu odbory i některé rodiče zmínkou o možném zkrácení rodičovské dovolené. Ministerstvo financí vidí v přehodnocení rodičovských jednu z cest, jak posílit finanční udržitelnost sociálního systému. A upozorňuje na značné rozdíly, kterými česká rodinná politika značně vybočuje z řad států Evropské unie. I ministr financí však mluvil o potřebě zajistit v takovém případě místa ve školkách či předškolní péči.
Ministerstvo financí vidí v kratší rodičovské dovolené cestu, jak umenšit rozdíl v platech žen a mužů, ale i částečně řešit problémy a zlepšit udržitelnost důchodového systému. „U žen s dítětem ve věku do 6 let má ČR v rámci zemí EU dlouhodobě nejnižší míru zaměstnanosti na úrovni přibližně 41 %, respektive 47 % u dvou dětí (s nejmladším dítětem do 6 let věku). V roce 2021 tak dosahoval rozdíl oproti průměru zemí EU cca 31 procentních bodů, respektive 22,1 procentních bodů v případě dvou dětí,“ uvedlo ministerstvo v analýze ve svém fiskálním výhledu.
Na základě srovnání pak lze podle ministerstva usuzovat, že za poklesem zaměstnanosti žen se výrazně podílí délka mateřské a rodičovské dovolené. „Možnost dlouhé mateřské a rodičovské dovolené je navíc doprovázena nastavením, které ženy spíše ,nutí‘ zůstávat doma déle. To se negativně odráží v jejich následném uplatnění a ve výdělcích,“ dodává analýza v závěru. V rámci zemí EU má pak podle analýzy Česko nejdelší povolenou dobu placené dovolené ze všech.
Doporučení naopak odmítl senátní podvýbor pro rodinu. „Přestože jsou Barcelonské cíle právně nezávazný akt, s jejich plněním je spojená finanční podpora. Jednoznačně se tak jedná o způsob, jak nepřímo, zato výrazně ovlivňovat rodinnou politiku členských států. To je nepřijatelné,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně podvýboru Jitka Chalánková. Ta kritizuje i způsob, jakým se sílící tlak na posílání nejmenších dětí do předškolních zařízení zdůvodňuje: „Zmíněná doporučení to berou oklikou přes genderovou rovnost či snahu podpořit ženy v jejich kariérách. O dětech už se tolik nemluví. Je to sociální inženýrství, které popírá doposud platné základy dětské psychologie a nebere ohledy na nejmenší děti,“ dodala Jitka Chalánková s tím, že je důležité rozvíjet předškolní zařízení, zlepšovat podmínky pro rodiny, kde se maminka vrací do práce, a současně rozšiřoval rodinám malých dětí možnost volby.
„Je nepochybné, že zvýšením počtu dětí v institucionální péči stát vybere více daní, ale je otázkou, jestli je prvořadým zájmem státu co nejvyšší výběr daní nebo spokojenost rodin a dětí a svoboda volby. Tato otázka je legitimní a odpovědět by si na ni měl každý členský stát individuálně podle svých sociálních, ekonomických a kulturních podmínek,“ uvedl k dokumentu senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).
