Babiš chce pomoc z EU využít v autoprůmyslu. Tam už ani haléř, varují experti

Automobilový průmysl má po koronavirové krizi vážné problémy a potřebujeme ho řešit. Těmito slovy oznamoval předseda vlády Andrej Babiš směr financí, kam bude stát směřovat pomoc z fondu obnovy Evropské unie. Překvapil tím odborníky z řad ekonomů, kteří se podivují nad tím, že by další peníze měly téct do odvětví, které je pro český průmysl dominantní a v krizi nás tahá dolů. Mnohem raději by peníze viděli v digitalizaci či nových odvětvích, u kterých budeme mít výhodu před ostatními státy.

Stát v následujících sedmi letech dostane podle finančního rámce unie 718 miliard korun a z fondu obnovy dotace v částce 230 miliard korun. Další peníze si Česká republika bude moci vypůjčit. Přesto, že se jedná zejména o společné evropské dluhy, musí stát nyní vymyslet, kam peníze efektivně nasměrovat.

Premiér Andrej Babiš po summitu Evropské unie uvedl, že by finance měly téct zejména do odvětví, kvůli kterému mnozí nazývají Česko montovnou. „My potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy. My potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví. My potřebujeme řešit digitalizaci. My potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, musíme se z krize proinvestovat,“ řekl předseda vlády.

S penězi pro automobilový průmysl ale ostře nesouhlasí ekonomové oslovení redakcí Echo24. „Automobilkám by neměl jít z veřejných rozpočtů ani halíř, automobily nejsou veřejným statkem. Automobilkám by mělo stačit víc než dost, že stát plně platí tzv. komplementární statek automobilů, tedy silnice. Investovat do zdravotnictví samozřejmě dává mnohem větší smysl,“ řekl pro Echo24 ekonom a ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

V současné době je Česká republika pátým největším výrobcem automobilů a patnáctých největším výrobcem na světě. Na hrubém domácím produktu naší země se podílí z 8 procent a tvoří zhruba čtvrtinu českého exportu.

„Automobilový průmysl bez ohledu na pandemii prochází revolucí. Zelená politika vede ke zpřísňování emisních limitů, rozvíjí se elektromobilita a technologický pokrok umožňuje výrazně redukovat počty zaměstnanců. Na konci těchto procesů může celé řadě českých firem navázaných na automobilový průmysl zbýt jen oči pro pláč. Nejvíce ohroženy jsou firmy s nízkou přidanou hodnotou, jejichž výroba bude nahrazena novou generací strojů. Z těchto důvodů je vhodné se zaměřit na nová odvětví, která pracují s nejnovějšími technologiemi,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj bude tak jedině dobře, když se stát pokusí opustit starou ekonomiku a začne investovat do nových odvětví, které jsou technologicky náročné s vysokou přidanou hodnotou. Je ale skutečně možné, že i po obdržení balíku peněz se Česko zůstane zemí se silnou závislostí na automobilovém průmyslu.

Třetina peněz na zelenou politiku

Předseda vlády Andrej Babiš poté nicméně upřesnil, že by peníze měly směřovat do investic, digitalizace, kybernetické bezpečnosti a stavebnictví. S tím souhlasí i vládní poradní orgán Národní ekonomická rada vlády (NERV), se kterou spolupracuje zejména ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Vycházet chtějí z Národní hospodářské strategie do roku 2030, která je prý hotová ze 70 procent. Po zkompletování by měla sloužit jako podklad pro čerpání 182 miliard z evropského fondu. Část financí by také měla být rozdělena podle Národního investičního plánu, který připravila v minulosti vláda.

Podle ekonoma a člena NERVu Lukáše Kovandy je ale přehnané tvrdit, kam peníze bude chtít stát směrovat. „Velký podíl peněz bude vázán k prioritám Bruselu. Tedy zelenou politiku, digitalizaci a také koheze, což je pomoc sociálně slabším skupinám,“ řekl pro Echo24 Kovanda. Stát tak podle jeho slov bude mít jen velmi malý manévrovací prostor pro vlastní volbu a zejména digitalizace bude dobrým krokem vpřed.

„Zelená opatření budou v českém kontextu spíše znamenat to, aby se poškozeným regionům pomohlo od odchodu či ústupu enviromentálně náročných způsobů produkce. To znamená zejména od těžby černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru, který může skončit příští rok. Peníze by měly jít na rekvalifikační programy tak, aby ústup od těžby, který desetiletí až staletí formoval celý region, neotřásl trhem práce,“ řekl dále Kovanda.

Před přehnanými nároky varuje i šéf Liberálního institut, podle kterého by se nesprávné využití pomoci mohlo obrátit proti státu. „Stát by měl investovat zásadně pouze do veřejných statků, tedy např. do infrastruktury, justice nebo digitalizace veřejné správy. Pokud si stát nebo Evropská unie, vymýšlí strukturu ekonomiky, že nyní má být zelenější a digitálnější, a dává dotace soukromým firmám, je to špatně – vítěze a poražené má ve volné soutěži vybírat zákazník, ne úředník. Povede to k chybným investicím a chybné struktuře ekonomiky, což bude mít za následek buď recesi někdy v budoucnu, nebo další a další dotace,“ dodal Pánek.