Zelení v Bruselu se mobilizují, vadí jim ústupky vůči jádru. Stačit to nebude, míní europoslanec

Schválený návrh klasifikace zelených investic tento týden vydala Evropská komise. Nově je na seznamu udržitelných zdrojů také jádro a plyn, i když pouze dočasně. Proti takzvané taxonomii okamžitě vystartovala část států, jako je Německo, Španělsko, nebo Rakousko a Lucembursko, které hrozí dokonce žalobou u soudního dvora. Podle europoslance Tomáše Zdechovského však jejich odpor stačit nebude.

Pro Česko je zařazení jádra a plynu mezi čisté, potažmo zelené zdroje dobrou zprávou. Předpokládá se totiž, že právě tyto technologie nám pomohou vyrovnat deficit po vypnutí uhelných elektráren, které stále napájí 40 % spotřeby naší elektřiny. Díky zařazení do kategorie udržitelných zdrojů, mezi solární, větrnou a vodní energii tak bude možné stavět nové jaderné bloky nebo elektrárny na zemní plyn stejně výhodně.

Se současnou podobou seznamu zelených investic ovšem nesouhlasí asi čtvrtina členských zemí a část europoslanců, především Zelení, pátá nejsilnější frakce. Technologii výroby elektrické energie z jádra považují za nebezpečnou, ani plyn podle nich nesplňuje kritérium ekologicky čistého zdroje. Proti návrhu se chystají vystoupit a začali pro to rychle hledat spojence.

Nepředpokládá se však, že by byl odpor dostatečně silný. Ani Německo zřejmě nebude nakonec tak silným kritikem. To sice dnes už své jaderné elektrárny vypíná, ale nemá je zatím čím nahradit, alespoň přechodně tak potřebuje k výrobě elektřiny plynové elektrárny. Otevřeně se hovoří o tom, že Německo udělalo výměnný obchod s Francií, která zase mohutně investuje do jaderných elektráren.

„Podle informací, které mám, už se mobilizovaly síly v Evropském parlamentu na zvrácení tohoto plánu. Nemyslím si však, že by Zelení sehnali dostatek hlasů, aby návrh zastavili. Nepředpokládám ani, že by se některé státy, které v současnosti stály po boku České republiky, rozhodly zničehonic opačně. Německo a Rakousko jsou jistě silnými hráči v Evropské unii, ale na zastavení tohoto plánu nemají dostatečnou podporu,“ říká lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

„K zablokování návrhu Komise by bylo zapotřebí námitek nejméně 20 zemí, které představují 65 % obyvatel EU, nebo většiny v Evropském parlamentu, což je nepravděpodobný scénář,“ dodává.

Oproti poslední verzi doplnila EK nově do návrhu klauzuli o průběžném hodnocení podle nejnovějších vědeckých poznatků a vývoje technologií. Revize proběhne každé tři roky, na základě výsledků bude možné měnit stanovené termíny. Jádro a plyn totiž zezelenali jen dočasně.

Bude to platit totiž jen pro jaderné bloky, které dostanou stavební povolení nejpozději v roce 2045. Nejpozději do roku 2050 budou muset státy vybudovat úložiště jaderného odpadu, ČR musí tudíž s jeho přípravou výrazně zrychlit. Paroplynové elektrárny pak budou muset maximálně v roce 2035 (původní návrh byl přísnější) ukončit spalování zemního plynu a přejít na biometan, získávaný například ze skládek, nebo rovněž emisně neutrální vodík, pokud chtějí získat výhodné financování.