Vysmívaný kruhový objezd u Prašné brány. Hřib chce místo něj tramvaje

REKONSTRUKCE PRAŽSKÝCH ULIC

Vysmívaný kruhový objezd u Prašné brány. Hřib chce místo něj tramvaje
Místo kruhového objezdu by mohla u Prašné brány jezdit tramvaj, napsal to ve středu primátor Zdeněk Hřib na svém twitteru. Foto: MHMP
4
Domov

Místo kruhového objezdu by mohla u Prašné brány jezdit tramvaj, napsal to ve středu primátor Zdeněk Hřib na svém twitteru. Novou tvář by mohlo dostat celé území mezi mostem Legií a Štefánikovým mostem. Návrh zveřejnil Institut pro plánování a rozvoj a 1. náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.

Dříve zde stály hradby, nyní je to jedna z nejnavštěvovanější část hlavního města. Řeč je o takzvaném Hradebním korzu, kterým se označuje soustava ulic od Národní třídy, přes ulici 28. Října Na Příkopě, náměstí Republiky až po Revoluční ulici. Tato část na rozhraní Starého a Nového města by mohla projít proměnou. Cílem je rozšíření pražské promenády, vysázení nových stromořadí, sjednocení povrchu ulic a mělo by dojít k umístění jednotného městského mobiliáře.

Největší změnou by se mohla stát tramvajová trať, která by nahradila kruhový objezd u Prašné brány, který se stal terčem posměchu a kritiky odborníků. „Důležitým zadáním je také vytvoření podmínek pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky, což by výrazně zlepšilo mobilitu v celé délce korza a jeho lepší dostupnost z jiných částí města“, píše na svém webu Institut pro plánování a rozvoj.

Na svém twitteru tento plán potvrdil i primátor hl. města Prahy Zdeněk Hřib. „Už žádný kruhový objezd, ale příjemné místo pro lidi s novými stromy a zklidněnou dopravou!“ napsal. Naopak radní Prahy 1 pro dopravu za ODS Richard Bureš kruhový objezd bránil a řekl, že objezd uklidní dopravu. Mohlo by se tak jednat o předvolební boj před blížícími se komunálními volbami mezi ODS a Piráty.

Významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby v roce přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového Města pražského roku 1348. Karel IV. je tehdy navrhoval zbourat, to se ovšem nestalo. Území se následně proměnilo v místo plné odpadků, rozpadlých domů a rochnících se prasat. Až roku 1787 bylo rozhodnuto, že budou hradby zbourány a hradní příkop zasypán. Tímto krokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě, jelikož začali na místě růst luxusní kavárny, restaurace nebo obchodní domy.