Zavádějící statistiky koronaviru. Téměř polovina hospitalizovaných nevyžaduje speciální léčbu

Tématem se se zářijovým nárůstem nakažených i hospitalizovaných staly obavy z naplnění kapacit v českých nemocnicích. Premiér Andrej Babiš (ANO) o zajištění kapacit mluvil jako o jednom z hlavních úkolů pro nového ministra zdravotnictví Romana Prymulu (za ANO), jako o hrozbě mluvil o kapacitách v posledních dnech i on.

Jak ale ministr zdravotnictví ve čtvrtek přiznal, nemocnice z velké části zaplňují lidé, kteří nemají žádné vážné příznaky, stát pouze neví, kam je umístit. Řešení je nyní podle ministra ve fázi vytipovávání různých zařízení, v Praze se pak mluví o tom, že bude nejvhodnější využít jiná nemocniční oddělení.

Nepříznivé statistiky mají přitom pro Českou republiku řadu důsledků, ať už pro cestování do některých zemí, které na základě nich zařazují Česko mezi země rizikové, či na to navazující dopady ekonomické. Ministr zdravotnictví Roman Prymula při interpelacích ve sněmovně přiznal, že přes 40 % pacientů, kteří jsou umístění v nemocnicích, nevyžaduje žádnou další speciální léčbu a jejich onemocnění je „naprosto nezávažné, to znamená nejsou tam prakticky žádné klinické příznaky“. „My v tuto chvíli máme v nemocnicích 1028 covid pozitivních případů a z nich 42 procent má lehký průběh a není u nich potřeba jakékoliv specializované léčby, to znamená není tady potřeba ani kyslíku, ani ventilace,“ uvedl ve čtvrtek Prymula. Je to dáno podle něho tím, že zatímco lůžek následné péče je v Česku nedostatek, akutních lůžek je naopak poměrně přebytek.

V nemocnicích jsou lidé s covidem-19 například kvůli tomu, že nemohou zůstat v zařízeních sociální péče, vyplynulo z Prymulova vyjádření. V těchto zařízeních je totiž podle ministra složité vytvořit takové podmínky, aby nenakazili zdravé klienty.

Stát zatím neví, kam pacienty umístit

V některých případech má podle Prymuly hospitalizace na začátku smysl, pacient je léčen. Posléze, kdy už by mohl být propuštěn, je ale stále pozitivní a virus vylučuje. Proto takového pacienta není možné do mateřského zařízení vrátit. „Probíhá vytipovávání různých zařízení jak v Praze, tak i v ostatních regionech, aby bylo možné umístit na přechodnou dobu tyto pacienty tam, a až následně je odvézt do domovů seniorů,“ dodal ministr.

Konkrétně v Praze se pro tyto pacienty hledá až tisíc lůžek. Stát v Praze prověří kapacitu ve zdravotnických zařízeních spolu s magistrátem pro účely následné péče o pacienty, kteří už nebudou potřebovat akutní péči, sdělil v týdnu primátor Zdeněk Hřib (Piráti) spolu s radní Milenou Johnovou (Praha Sobě). Johnová uvedla, že při následné péči o pacienty z ohrožených skupin, zejména seniory, jsou nejvhodnější nemocnice, ve kterých by podle ní měl stát uvolnit nyní nevyužitá oddělení. Personální problémy by v případě většího náporu pacientů mohli zajistit i dobrovolníci, které proškolí Český červený kříž (ČČK).