Kábul jako Saigon 1975? Snímky evokují úprk z Vietnamu, USA to odmítají
AMERICKÉ VÁLKY
Desítky let bojů. Horečný úprk ze země. Historie jako by se opakovala. Podobnosti mezi událostmi roku 1975, kdy se Američané urychleně stahovali ze Saigonu, a současného stahování se z hlavního města Afghánistánu Kábulu, si všímají političtí komentátoři i veřejnost. Jisté déjà vu umocňují i první fotografie z města.
Srovnání pravděpodobně nejneslavnější války, ve které se USA kdy angažovaly, a současné situace v Afghánistánu se nabízí. Učinil ho například server Politico nebo The Hill. „Poslední zprávy o dalším stahování personálu z našeho velvyslanectví a spěšném nasazení vojenských sil vypadají jako příprava na pád Kábulu,“ uvedl ve čtvrtek, před posledním vývojem v zemi, americký senátor a předseda republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell. „Rozhodnutí prezidenta Bidena nás žene k ještě horšímu pokračování ponižujícího pádu Saigonu v roce 1975.“
Ještě v červenci přitom Biden stažení Američanů z Afghánistánu bránil a srovnání s událostmi roku 1975 odmítl. „Tálibán není severovietnamská armáda. Z hlediska svých schopností není ani zdaleka srovnatelný. Nestane se, že byste viděli lidi vyzvedávané ze střechy americké ambasády v Kábulu,“ uvedl tehdy. Více jsme o tom psali zde.
Podobně se vyjádřil také generál Mike Milley, předseda sboru náčelníků štábů USA. „Nemyslím, že k tomu dojde. Možná se mýlím, kdo ví, budoucnost se nedá předvídat, ale neumím si představit něco jako v Saigonu roku 1975 v Afghánistánu. Tálibán prostě není severovietnamská armáda. Není to taková situace,“ uvedl.
Objevují se však už první fotografie helikoptér, které pro Američany k ambasádě přilétají.
US helicopters seen this morning at US embassy Kabul. It seems the evacuation is underway. Photo by @AP pic.twitter.com/YxMQQeRF29
— Liz Sly (@LizSly) August 15, 2021
And so it goes. The end. pic.twitter.com/PaoTLei8S9
— Yaroslav Trofimov (@yarotrof) August 15, 2021
Silně tak připomínají slavnou fotografii evakuace vrcholných představitelů jihovietnamské vlády ze střechy apartmánů Pittman, které využívali pracovníci CIA v Saigonu.
Fotografii pořídil dánský fotograf Hubert van Es a dlouho se mělo za to, že jde o fotku americké ambasády a jejích pracovníků. V následujících letech se stala symbolem amerického selhání v jihovýchodní Asii.
Saigon 1975
— ian bremmer (@ianbremmer) August 15, 2021
Kabul today pic.twitter.com/JP7SNgq6Ra
Ucpané silnice a několikakilometrové fronty na kábulském letišti zase připomínají snímky jihovietnamských uprchlíků před 46 lety.
Traffic in Kabul is overwhelmed. pic.twitter.com/BDECbtMn22
— Ragıp Soylu (@ragipsoylu) August 15, 2021
Americká vláda si i přesto stojí za svým. „Toto není Saigon,“ odmítl srovnání ministr zahraničí Antony Blinken. „Před 20 lety jsme šli do Afghánistánu s určitým posláním, a tím posláním bylo vypořádat se s těmi, kdo na nás 11. září (2001) zaútočili. Tento úkol jsme splnili,“ prohlásil.
USA a Británie zahájily útok na Afghánistán v říjnu 2001 v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda. Ofenzíva byla reakcí na zářijové útoky na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001. V roce 2004 se v zemi konaly první přímé prezidentské volby, které vyhrál prezident Hamíd Karzáí. Od září 2014 je prezidentem Ašraf Ghaní. Ten podle stanice Tolo News už opustil Afghánistán. Podle agentury Reuters odletěl do Tádžikistánu. Prezidentská kancelář sdělila, že místo pobytu hlavy státu z bezpečnostních důvodů neupřesní.
Vojáci USA a spojenců ale nyní dokončují stažení z Afghánistánu a hnutí Tálibán během týdne ovládlo většinu provincií. Nyní je na okraji metropole Kábul. Podle expertů jsou tito radikálové v současnosti vojensky nejsilnější od roku 2001.
