2 Piráti soupeří o postavení vyzývatele ANO

V čem jsou čeští Piráti extremisté

TÝDENÍK ECHO

Komunálními volbami, hlavně v Praze, kde se vyšvihli na 17 procent, se Piráti na dohlednou dobu stávají konstantou české politiky. Kam na politické mapě je ale máme umístit? Oni sami sebe definují jako středovou liberální stranu, naopak některé proříznuté pusy mezi občanskými demokraty je považují za neomarxisty.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský Piráty letos na jaře v Echu označil za antisystémovou sílu, prý podobně jako Okamurova SPD považují „dosavadní ústavní pořádek a dosavadní formy vlády za odsouzeníhodné“. Současně však – aby to nebylo jednoduché – Piráti čerpali hlasy především ze středového, či dokonce pravicového elektorátu. Mají významný překryv voličský, ne-li programový s ODS, kterou Ivan Bartoš nazval „SPD pro lepší lidi“.

Pirátské formace, vzniklé původně na obhajobu pirátského kopírování, tedy zločinů proti copyrightu, dnes existují v 64 zemích světa, ale jen na Islandu, v Lucembursku a v České republice to dotáhly do národních parlamentů.

Česká odnož vznikla před devíti lety, v podstatě jako petiční výbor, zakladatelé se předtím vesměs osobně neznali. Po léta to byla marginální strana, která sice ve volbách do Evropského parlamentu roku 2014 jen o čtvrt bodu zůstala pod pětiprocentní laťkou, lídr Ivan Bartoš tehdy dokonce momentální zklamání řešil rezignací na pozici předsedy a jakýmsi novým životním startem. Přestal pít, složil předsednickou funkci, oženil se, před dvěma lety pak stranu znovu převzal a loni ji dovedl k dechberoucímu výsledku 10,8 procenta ve volbách do sněmovny. Svůj prvotní program informační svobody pro všechny a bez ohledu na autory Piráti rozšířili o další témata a hlavně si navlékli protikorupčnický plášť.

Protest jako zlaté dno

Ne že by v tomto ohledu nebylo na čem stavět, dva nejznámější členové strany po Bartošovi, Mikuláš Ferjenčík a Jakub Michálek, se několik let v pražském zastupitelstvu profilovali na kauzách Opencard nebo sociálních bytů, které magistrát místo lidem v nouzi pronajímal i soudcům a státním zástupcům. Nicméně pro hnutí byly směrodatnější věci, třeba legalizace konopí, z hlediska normálního voliče jistě podružnost.

Jak k loňskému přehození důrazu došlo, přibližuje tvůrce jejich úspěšné volební kampaně z loňského roku Jakub Horák. Ten nejdřív pro Piráty uspořádal velkou dotazníkovou akci, tzv. asociační test, v němž se mělo ukázat, co všechno si respondent s pirátskou značkou spojuje. Žebříček nejčastějších asociací měl překvapivý závěr. S výjimkou té úplně první (Nebojí se vyjádřit vlastní názor – což může být obecná sympatie k nové, neokoukané značce jakéhokoli politického zaměření) všechny ostatní asociace, které se umístily nahoře, měly společný protestní motiv: Piráti budou vymáhat škody po politicích a úřednících; prosadí odvolatelnost politiků; zabrání únikům peněz do daňových rájů. Prvobytně pirátské motivy jako on-line přístup k úřadům z domova nebo volby přes internet se umisťovaly až ve středu, ne-li v druhé polovině tabulky. Horák říká: „Bylo jasné, že i po Věcech veřejných, ANO nebo Okamurovi je ve společnosti pořád ještě velká poptávka po protestní straně.“ Vznikla volební kampaň s heslem „Pusťte nás na ně!“, republiku objížděl autobus s podobiznami politiků od Andreje Babiše po Petra Nečase (ten v klíně Jany Nagyové), nad nimiž se tyčí Ivan Bartoš s obuškem za pasem.

Výsledkem kampaně byl nástup 22 Pirátů do sněmovny. I díky tomuto antipolitickému populismu se Pirátům podařilo oslovovat starší ročníky, než jsou zpravidla oni sami. Zatímco u nejmladší voličské skupiny (do 35 let) jasně vévodí, i ve střední skupině (35–59) obsadili velmi slušné třetí místo za ANO a ODS a teprve mezi voliči od 60 let výš se propadají do bezvýznamnosti.

Velká mediální pozornost, kterou Pirátům senzační výsledek před rokem přinesl, se jim daří přetavovat do trvalého růstu preferencí (až k 15 procentům ve volebních modelech Kantaru). O druhé místo za Babišovým hnutím Piráti soupeří s tradiční ODS, která má přitom mnohem větší základnu a ovšem delší historii.

Jak tato soutěž o druhé místo za Babišem dopadne, není pro další vývoj české politiky vůbec zanedbatelné. Soutěží se totiž o pozici hlavního vyzývatele oligarchy u příštích voleb. Z loňských 546 tisíc hlasů pro Piráty pocházelo sice 70 tisíc od bývalých voličů TOP 09, ale hned 60 tisíc od bývalých voličů ODS. A zatímco rezervoár voličů topky už je mezitím téměř vyčerpán, u potentnější ODS to samozřejmě neplatí.

Občanští demokraté o svém pirátském problému vědí. Jeden ze sociologických průzkumů, které si zadávají pro interní potřebu, se zajímal o voliče jiných stran, kteří ODS jmenují jako svou druhou volbu. Výsledkem průzkumu je zjištění, že právě mezi voliči Pirátů jsou bariéry vůči občanským demokratům nižší než u všech ostatních stran, a to včetně údajně konzervativní TOP 09. Druhá a třetí strana dnešních průzkumů spolu soupeří o 3–5 procent lidí, kteří chodí volit. To je dnes jak pro ODS, tak pro Piráty (vzhledem k tomu, že obě strany se pohybují v koridoru 13 až 15 procent preferencí) významná množina, až třetina hlasů.

Pomůže nám to také pochopit, proč to mezi nimi poslední dobou jiskří. Pražská organizace ODS ve vyhrocené koncovce svojí kampaně vyrobila video s mladým mužem nemohoucně se povalujícím v blátě, který zřejmě měl reprezentovat „smažky“ a smažky zřejmě mají reprezentovat Piráty. Bartoš naopak v prvním větším povolebním rozhovoru na serveru Novinky.cz ostře zaútočil na ODS: To není žádná liberální pravice, ale tvrdá pravice, SPD pro lepší lidi. Na dotaz Týdeníku Echo, co myslel tou tvrdou pravicí, Bartoš překvapivě nezmiňuje výstupy Václava Klause mladšího a jeho údajnou blízkost k myšlenkovému světu Tomia Okamury, ale celkovou necitlivost a redukci života na výkon a na soutěž: „Vidina amerického snu, takové to: Když hodně pracuješ, budeš mít fajn život – to prostě není pravda. A mohla by to dosvědčit naprostá většina české populace.“

Hybrid

A jak se středový liberalismus Pirátů projevuje ve sněmovní praxi? Je třeba předeslat, že Babišův kabinet mnoho zákonů nepředkládá a že asi polovina z toho, co zatím do sněmovny poslal, byly předlohy technické. Z 27 vládních návrhů Piráti podpořili 20 (občanští demokraté 14). Zásadní socioekonomické hlasování ve sněmovně bylo za uplynulý rok vlastně jen jedno: novela o zvýšení důchodů, díky níž se od ledna budou důchody valorizovat víc než normálně. Pro hlasovala celá sněmovna jednomyslně.

Vrozené instinkty, které nám pomohou Piráty zařadit na politické mapě, tedy můžeme vyčíst spíš z norem nižšího významu. Příkladem je pirátský návrh, aby obce měly právo zakázat svým obyvatelům topení hnědým uhlím (návrh zahynul ve třetím čtení). Ten naznačuje, že se v nich liberální instinkty perou se zelenými, které někdy získávají vrch. U Pirátů mimochodem zakotvilo několik politiků, kteří dřív byli na kandidátkách Zelených, jako je kandidátka do Senátu a bývalá členka předsednictva Strany zelených Eva Tylová nebo předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová. Ta před půlrokem navrhovala i zrušení výjimek pro velké uhelné elektrárny, které nesplňují evropské limity pro znečištění. Sněmovna návrh odmítla z obav z vyšších cen tepla. Do jisté míry jsou Piráti náhradou za Zelené. Tak jako oni i Piráti hrdě reprezentují liberalismus v posunutém významu toho slova, někdy také zvaný liberalismus sociální.

S klasickou pravicí se Piráti naopak většinou shodují v potírání regulací v ekonomice. V programu pro sněmovní volby navrhovali snížit daň z práce o 1,6 procenta s vyhlídkou, že podle okolností by se dala snižovat každý rok o další procento. Jsou pro zásadní omezení EET. Celá opozice (tedy bez opozice vládní – KSČM a SPD) spojila síly a do třetího čtení dotlačila návrh na zvýšení paušálu pro živnostníky z dnes platného jednoho milionu korun na dva. I v této proživnostnické koalici Piráti byli.

Zbývá velké téma digitalizace, které Piráti považují za své. Digitalizace rovná se významné omezení byrokracie a to je, jak někteří z Pirátů soukromě přiznávají, asi ten pravý důvod, proč pro ně hlasovali i podnikatelé a obecně vzato pravicově naladění voliči, jejichž trpělivost s úřady, které pořád komunikují postaru na papíře a poštou, je na nule. V tomto ohledu se připravuje velký průlom – zákon o právu občanů na digitální služby. V návrhu mají být vyjmenovány oblasti, kde stát bude muset s občanem na jeho přání vyřizovat žádosti přes internet. Patří sem právě stavební dokumentace (což Piráti budou prodávat jako svůj příspěvek k rozpohybování trhu s byty).

Přestože návrh zákona společně předloží poslanci různých klubů v nadstranickém duchu, hlavním tvůrcem je Zdeněk Zajíček, činitel pražské ODS a bývalý náměstek Ivana Langera na ministerstvu vnitra. Až se zákon bude prezentovat, kdo myslíte, že na sebe strhne víc mediální pozornosti – Zajíčkův stranický kolega, spolupředkladatel a slušný chlapec Martin Kupka, nebo dredař v obleku Ivan Bartoš?

Čeští Piráti jsou dnes zdaleka nejúspěšnější odnoží pirátského hnutí. Jejich receptem na úspěch je jedním slovem hybrid: vystupují za naprostou svobodu životního stylu a svobodu v ekonomice, současně reprezentují zelenou politiku, která – i když se jí ulámou hroty – jde ve své podstatě proti svobodě ekonomické a koneckonců i proti svobodě životního stylu. Zahraniční politiku českých Pirátů charakterizuje dokonalý konformismus vůči EU. Ve sněmovně jako jediní téměř unisono hlasovali proti deklaraci solidarity s Orbánovým Maďarskem. Nechtějí ale Českou republiku hnát do eurozóny. Úspěšně se vymezují proti Andreji Babišovi, ale tak jako on vyjeli na protestní vlně a tak jako on chtějí český ústavní systém obohatit, respektive destabilizovat zákonem o obecném referendu. Pirátské představy o referendu sice nejdou tak daleko jako u Okamury, ale dál než u ANO.

Svět jako skleník

To, čím se Pirátská strana skutečně radikálně liší od zbytku politiky a ovšem i od většinové společnosti, co zůstane i poté, až se třeba programově vyprázdní, je jejich posedlost transparentností. Jakub Michálek v rámci snahy o boj proti praní špinavých peněz fakticky navrhl prolomení principu mlčenlivosti advokáta. Strana trvá na tom, že smlouvy ČEZ patří do registru smluv, ačkoli firma je z třetiny soukromá a soukromníkům otevřené karty mohou pochopitelně vadit. Své kontakty s lobbisty a politiky jiných stran Piráti evidují a zveřejňují. Svět, do něhož politiku a ekonomiku vedou, je skleník, dystopie, v níž bylo zrušeno zákulisí.

Jednou tváří oné transparentnosti jsou nekonečná vnitrostranická on-line hlasování. Když se teď v Brně horečnatě vyjednávalo o primátorovi, stalo se 21 místních Pirátů, kteří pak měli koalici odhlasovat, jak předmětem ofenzivy šarmu ODS (seznamovací večer v restauraci), tak ovšem očerňovací kampaně, již proti kandidátce ODS Markétě Vaňkové rozjel na dálku Andrej Babiš a z Brna jihomoravská redakce Mladé fronty DNES. Přímá demokracie se stává pozvánkou k manipulacím, a tak nepočetné strany jako ta pirátská jsou pro manipulátory vhodný terč.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Tištěný Týdeník Echo

od 1099 Kč

Každý čtvrtek ve vaší schránce

Více info

Digitální Týdeník Echo

od 99 Kč

Předplatné pro web, tablety a chytré telefony

Více info

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.