Vzpoura proti matice? Studentská unie žádá stop povinným maturitám, má podporu Pirátů
Maturita z matematiky
Česká středoškolská unie (ČSU) kritizuje plánované zavedení povinných maturit z matematiky a žádá zachování současného modelu maturity, kdy si mohou žáci volit mezi cizím jazykem a matematikou. Upozorňují při tom na špatné známky a neúspěšnost studentů při státní maturitě z matematiky. Ta by měla být povinná už od roku 2021. Zachování současného modelu státní maturity chtějí také Piráti.
„Z mezinárodních šetření PISA vyplývá, že matematická gramotnost v ČR se stále snižuje. Neúspěšnost maturity z matematiky se v minulých letech pohybovala okolo 23 % a dva roky před zavedením jednotné zkoušky stále chybí slibovaná změna přípravy učitelů na pedagogických fakultách, slibované revize vzdělávacích programů v oblasti matematiky nebo větší podpora učitelů ze strany ministerstva,“ uvedla v tiskové zprávě ČSU.
Ta vidí povinnou maturitu z matematiky jako hrozbu, která by mohla zabránit dalšímu vzdělávání studentů. „Namísto snahy o zkvalitnění a zatraktivnění výuky nepopulární a neoblíbené matematiky se zavádí povinnosti, které velkému množství nás, středoškoláků, zamezí dále se v životě vzdělávat,“ sdělil deníku Echo24 Viktor René Schilke, předseda ČSU.
Česká středoškolská unie také upozornila na rozdíly mezi středními školami. Na víceletých gymnáziích se v letošním roce neúspěšnost pohybovala v průměru na pouhých 1,7 %, oproti středním odborným školám pedagogickým a humanitním, kde se neúspěšnost z didaktického testu z matematiky pohybovala okolo 46,1 % nebo učilištím s 58,7 % neúspěšností.
„Dokud nedojde ke změnám v samotné výuce, nelze předpokládat lepší výsledky studentů u maturit celkově, natož u povinné maturity z matematiky. Kvalita výuky ovšem nelze výrazným způsobem celorepublikově zlepšit v horizontu dvou let, proto apelujeme na ministerstvo, vládu a jednotlivé poslanecké kluby, aby se zasadili o zastavení zavedení povinné maturity z matematiky a otevřeli debatu o zvyšování matematické gramotnosti nás, středoškoláků, především prostřednictvím zkvalitnění a zatraktivnění výuky matematiky,“ apeluje Viktor René Schilke na politiky.
Piráti proti povinné maturitě z matematiky
Ustoupit od zavedení povinné maturity z matematiky, kterou by měli středoškoláci skládat nejpozději od jara 2022, navrhují také Piráti. Podle nich by vedla k růstu neúspěšnosti maturantů. Chtějí také, aby se střední vzdělání uznávalo i studentům, kteří školu dokončí, ale maturitu nezvládnou. Ústní a písemná část zkoušek by se podle nich měla přesunout na úroveň škol, jak to navrhuje i ministerstvo školství. Poslanecký návrh novely školského zákona dnes ve sněmovně novinářům představili zástupci strany.
Podle současné normy, kterou v roce 2017 prosadila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), by od jara 2021 měli povinnou maturitu z matematiky skládat gymnazisté a studenti lyceí a od roku 2022 i většina ostatních oborů. Současný ministr Robert Plaga (ANO) v březnu zveřejnil návrh, podle kterého by se zavedení povinné maturity z matematiky mělo sjednotit na pozdější termín. Kromě toho by se podle něj státní maturita měla omezit na didaktické testy.
Podle Pirátů by nicméně povinná maturita z matematiky vedla ke zvýšení neúspěšnosti u zkoušek. Ze zhruba 60 000 žáků, kteří by maturitu skládali, by podle odhadu strany mohlo neúspěšně skončit kolem 20 000 žáků, řekl poslanec Lukáš Bartoň. Předkládaný návrh ministerstva podle něj řeší jen kosmetické změny, ale nikoli jádro problému. Piráti proto vypracovali vlastní návrh, kterým chtějí mimo jiné zastavit náběh povinné maturity z matematiky.
Matematiku si letos na jaře zvolila zhruba pětina maturantů a uspělo 84,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu víc než loni. V předešlých letech ale neúspěšnost v matematice naopak stoupala. Celková neúspěšnost u letošních zkoušek zatím není známá. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli poprvé.
Piráti také chtějí, aby by se začalo uznávat střední vzdělání po vystudování čtyřletých oborů i těm studentům, kteří u závěrečných zkoušek neuspěli, uvedli zástupci strany. Maturita by zůstala podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole. Pokud by byl zákon schválen, uznávání vysvědčení z posledního ročníku jako dokladu o středním vzdělání by podle Bartoně mělo platit i zpětně.
Ústní a písemná část maturit, kterou nyní organizuje Cermat, by se podle Pirátů měla vrátit na úroveň škol. V tomto bodě se shodují se záměrem ministerstva školství. Podle předsedy strany Ivana Bartoše by to mělo vést k posílení role škol a důvěry v ně.
Státní písemné a ústní zkoušky opakovaně kritizovala například Společnost učitelů českého jazyka a literatury, která proto už dříve uvítala navrhované úpravy ministerstva. Naopak Asociace metodiků cizího jazyka AMATE se postavila proti změnám.
Piráti již podle Bartoně našli podporu svého návrhu u některých členů sněmovního školského výboru, a to z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Alespoň částečně by ho podle něj mohla podpořit i ČSSD. V příštím roce by pak chtěli navrhnout další změny v maturitách, které by podle nich měly vést k posílení volitelné části zkoušky a zavedení jejího bodového hodnocení.
Státní maturita funguje od roku 2011. V současnosti se skládá ze dvou předmětů. Povinná je čeština a druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Většina dává přednost cizímu jazyku, ze kterého jich nepropadá tolik jako z matematiky. Z té se dělá didaktický test,z jazyků navíc písemná a ústní zkouška.