Restrikce pro neočkované budou mít zásadní dopad pro podnikatele

S příchodem nových pravidel pro neočkované bude muset končící vláda Andreje Babiše (ANO) přinést i nové kompenzace. Ty půjdou především mezi podnikatele, kterým stát ztěžuje podmínky pro jejich činnost. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) sice slíbil, že na kompenzace dosáhnou firmy při poklesu obratu o 30 procent. Podpora ale bude nižší než v minulosti. Navíc stát zatím nespouští program pro podporu zaměstnanosti Antivirus, kterým se dříve chlubil a vydával ho za jedno z nejúčinnějších opatření v době koronavirových restrikcí.

Vláda se zhoršujícími se čísly přichází s částí bavorského modelu. Přestanou se například uznávat negativní testy na koronavirus pro lidi kteří nejsou naočkovaní. Ti se tak například nemohou dostat do restaurací, ke kadeřníkovi, do hotelů či na sportoviště. Výhodu tak budou mít jen naočkovaní jedinci nebo ti, kteří prodělali koronavirus v posledních 180 dnech.

I z těchto důvodů stát přistoupil ke kompenzacím, které vzniknou podnikatelům z poklesu jejich tržeb. Dochází totiž k dalšímu zásahu státu do podnikání, které bylo například patrné v minulosti. Ministr průmyslu Karel Havlíček v neděli připustil, že podnikatelé se mohou do kompenzačních programů hlásit, pokud jim klesne obrat o 30 procent. Dříve byla hranice nastavena na 50 procent, přesto stát podnikatelům dával větší podporu.

Hospodářská komora upozorňuje, že v minulosti státní podpora dosahovala jen na zlomek nákladů. Výrazně omezené podniky totiž na jaře dostávaly z vládních programů jen 30 procent měsíčních nákladů. „Zbylých 70 procent měsíčních nákladů v uzavřených nebo omezených provozovnách podnikatelé hradili půjčkami od bank, penězi od rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Šlo například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se zadlužila u svých dodavatelů. Desetina podnikatelů do zavedení nových vládních podpor navíc sítem podpor propadala,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle zástupce podnikatelů bude mít zavedení vstupu do služeb jen pro lidi s prodělaným onemocněním či naočkované zásadní dopad pro gastronomii a služby. Dojít by tak mělo k restartování programu Antivirus, který držel pracovní místa a zpětně vyplácel firmám peníze za zaměstnance. Havlíček však pro ČT uvedl, že ve vládě není na spuštění programu shoda.

Antivirus přitom sama vláda Andreje Babiše několikrát v minulosti vyzdvihovala. Zejména ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Pandemie nám ukázala, kde máme na trhu práce mezery. Dočasně je ucpal Antivirus, ale do budoucna potřebujeme řešení pro změny, které nás čekají, hlavně robotizaci,“ uvedla Maláčová například ke květnovým číslům nezaměstnanosti.

Sama komora bude o kompenzacích s končící vládou ještě jednat. Parametry jsou nastaveny tak, že by programy měly být poskytnuty pro pokles o 30 procent a více a také by se mělo hradit 70 procent nepokrytých nákladů. „„Je to tvrdé opatření pro část firem v oblasti služeb, to znamená restaurace, hotely, turistický ruch. Osobně nejsem příznivcem Antiviru, protože je to při současné napjaté situaci na trhu práce ne úplně dobré, kdy firmy zápasí i nyní o každého člověka. Jsem naopak pro programy, jako jsou Covid nepokryté náklady. Čeká nás zřejmě velmi tvrdé vyjednávání o parametrech těchto programů,“ řekl šéf komory Vladimír Dlouhý.

Některé sektory služeb však vyjdou neočkovaným vstříc. Již minulý týden někteří pořadatelé kulturních akcí uvedli, že kvůli neuznávání testů budou vracet lidem vstupné. To se týká například některých divadel nebo také festivalů.

Vláda také v pátek schválila, že se vrátí krizové ošetřovné na 80 procent základního výdělku a lidé v karanténě dostanou příspěvek až 370 korun za den k náhradě mzdy či platu. Návrh ještě musí projít legislativním procesem, půjde však o formu v legislativní nouzi, takže zbude malý čas na jakékoliv úpravy.

Úspornou strategii vlády zkritizoval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Polovičatých a přejímaných modelů bylo v České republice dost a v tomto případě je naprosto na místě, abychom převzali bavorský model. Tedy zavést nemocenskou sta procent průměrného výdělku,“ řekl pro Echo24 Středula. Více jsme psali zde.