Havlíček chce do týdne strop pro ceny energií. Řešení má i opozice, obává se nepokojů

STRAŠIDLO ENERGETICKÉ CHUDOBY

Havlíček chce do týdne strop pro ceny energií. Řešení má i opozice, obává se nepokojů
Vysoké účty za energie jsou teď jedním z největších problémů, kterým čelí české domácnosti. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Jakub Fujáček

Velkou část českých domácností trápí rekordní zdražování energií a současný stav pro ně začíná být neúnosný. Situaci v poslední době navíc ještě zhoršil krach společnosti Bohemia Energy, kvůli kterému je nyní asi 900 tisíc domácností odkázáno na takzvané dodavatele poslední instance (DPI). Ti se ze zákona musí o klienty, kteří přišli o svého dodavatele, první půlrok postarat. Tito zákazníci si však markantně připlatí. Měsíční zálohy jsou pro ně dvakrát až pětkrát vyšší, než byli zvyklí platit dříve. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto jedná s Energetickým regulačním úřadem o zastropování záloh pro tyto klienty.

„My v tuto chvíli velmi intenzivně jednáme s ERÚ (Energetický regulační úřad) a pokoušíme se najít takové řešení, které by zastropovalo zálohy za platby elektrické energie u DPI,“ řekl v pátek v České televizi dosluhující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ten doporučuje všem klientům, kteří přišli o svého dodavatele energií, aby co nejrychleji přešli ke standardním dodavatelům, kde by měli dostat cenově přijatelnější nabídku. Zastropování by podle Havlíčka mohlo snížit výši záloh až o třetinu. Řekl také, že řešení by mohlo být připraveno už příští týden.

Tuto možnost však již v minulosti vyloučili zástupci energetických společností i ERÚ s tím, že plyn a elektřina jsou komodity, se kterými se obchoduje na burze a stát tak nemá prakticky žádnou možnost jejich často kolísavou cenu ovlivnit. „To není reálné. Klíčovou složkou jak u plynu, tak u elektřiny, je komodita. Ta se obchoduje na trzích – na Pražské burze a na burzách v Evropě. Jsme na jednotném evropském trhu, tak není možné cenu této komodity jakkoliv regulovat,“ prohlásil Michal Šnobr, analytik společnosti J&T a minoritní akcionář ČEZ v ČT. Ceny energií podle něj začnou znovu klesat, nejpozději v roce 2023.

Riskujeme velké sociální problémy, říká Michalik

Dočasné zastropování záloh navrhovali už dříve také zástupci opozice. Ve čtvrtek tuto možnost zmínil jako jedno z řešení například místopředseda STAN a jeden z nejvážnějších kandidátů na post ministra průmyslu a obchodu v nové vládě Věslav Michalik. Pokud se situace nezačne rychle řešit, mohlo by to podle Michalika dokonce zvednout vlnu společenských nepokojů.

„Pro mě není argument, že to nejde. Stát je tu od toho, aby našel řešení, aby to šlo. Je mi jedno, jestli formou zastropování ceny pro DPI, nebo formou změny energetického zákona. Nejde o to, jaký ten produkt, nebo návrh změny energetického zákona v konečném důsledku bude. Já pouze říkám, že pokud se nic nestane, tak riskujeme velké sociální problémy,“ řekl deníku Echo24 Michalik. „Všechny tyto velké firmy se ohánějí tím, že chtějí být ESG (enviromentální, sociální a odpovědné podnikání – pozn. red.), v těch třech písmenkách je také to prostřední slovo: „sociální“, neměly by na to zapomínat,“ dodal.

Michalik zároveň kritizoval dřívější navrhované řešení z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, a sice snížení DPH na energie a také jednorázové dávky pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Nic to podle něj neřeší. Plán současné vlády však s dávkami, dvouměsíčním zrušením DPH a odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje stále počítá.

Stanjura: Na kompenzace využijeme výnos z emisních povolenek

Nulovou DPH na energie kritizoval v rozhovoru pro aktuální vydání Týdeníku Echo také kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura „Pokud jde o prudce rostoucí ceny energií, je nutné si nejdříve vyjasnit, komu chceme pomoci a jak chceme pomoci, a pak hledat cestu, jak to udělat. Babišova vláda to dělá úplně naopak. Už vyhlašuje nulovou DPH na energie,“ řekl. Nová vláda podle něj připravuje přímé kompenzace domácnostem, kterých se růst cen energií výrazně dotkl. „Chceme jít cestou přímých kompenzací a využít na to mimo jiné výnos z emisních povolenek. Tam je v letošním roce dodatečný výnos 27 miliard korun. Ty stát získal díky drahým povolenkám, které zvedají účty za energie,“ vysvětluje. Kompenzace by podle něj ale neměly být plošné, pomoc by se měla týkat pouze lidí do určité výše příjmů. „Nesmí to skončit jako covidová pomoc,“ dodává.

Dočasné zrušení DPH na energie považuje za nesmyslné také analytik Michal Šnobr. „Většina trhu je mimo jakoukoli potřebu žádat pomoc ohledně ceny energií. Tu potřebuje cca 1 mil. spotřebitelských míst u dodavatelů poslední instance. Snížit DPH tj. plošně ulevit na cenách plynu i elektřiny všem byla blbost od Aleny Schillerové (ministryně financí). Je vidět, jak tahle vláda rozhazuje...,“ napsal ve čtvrtek na svém twitteru Šnobr.

S ERÚ jednal i Fiala

S Energetickým regulačním úřadem už jednal v pátek kromě současného ministra Karla Havlíčka také zřejmě příští premiér a šéf ODS Petr Fiala. „Ceny energií jdou rychle nahoru, pro řadu lidí to začíná být existenční problém. Se Zbyňkem Stanjurou jsme se setkali s členy Rady ERÚ, abychom probrali možnosti, jak jim pomoci a jak do budoucna zabránit podobnému selhání,“ tweetoval kandidát na příštího premiéra Fiala.

Kromě téměř milionu odběratelů energetické skupiny Bohemia Energy, která v polovině října ukončila činnost, si musí hledat nového dodavatele energií také několik desítek tisíc zákazníků společností Kolibřík energie a A-PLUS Energie. Tyto zákazníky automaticky přebírají jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance (na trhu s elektřinou jsou v ČR tři: ČEZ, E.ON a PRE). Není však výjimkou, pokud u těchto dodavatelů na pravidelných zálohách zaplatí dvojnásobek až pětinásobek původní částky. Dodavatelé poslední instance se hájí tím, že s těmito zákazníky dopředu nepočítali, takže pro ně nenakoupili dostatek energie.