Putinův strmý pád. Prezidentova obliba prudce poklesla
dopad důchodové reformy
NOVÉ
1
Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla mezi Rusy na 39 procent, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Podle analytiků stojí za poklesem důvěry zejména nesouhlas s vládním plánem zvýšit věk odchodu do důchodu. Jak poznamenala agentura AFP, důvěra v Putina je vůbec nejnižší od roku 2014, kdy se ruský prezident těšil vysoké popularitě v souvislosti s anexí Krymu.
Průzkum veřejného mínění byl proveden mezi 20. a 26. zářím a 39 procent dotazovaných Rusů v něm označilo Putin za politika, kterému důvěřují. Loni v listopadu přitom prezidentovi důvěřovalo ještě 59 procent respondentů.
Putin minulý týden podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a protesty, schválila koncem září dolní a následně i horní komora parlamentu.
Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.
„Lidé si myslí, že se vláda snaží vyřešit své problémy na účet veřejnosti,“ uvedl ředitel centra Levada Lev Gudkov. Určité sociální napětí podle něj v zemi panuje již od konce loňského roku a stojí za ním množství faktorů, mimo jiné zvýšení cen a pokles reálných mezd. Oslabení důvěry se týká i Putinových spojenců, ministra obrany Sergeje Šojgua a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Vzhledem ke stylu, jakým Putin v zemi vládne, „nemůže svést odpovědnost za nepopulární rozhodnutí na někoho jiného,“ řekl listu Vědomosti politolog Dmitrij Orlov. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov výsledky nového průzkumu nekomentoval.
