Konzervativci blízko smrti

Zatímco celá Evropa čeká na to, až se uzavře poslední volební okrsek, evropské volby si již vyžádaly první oběť. Premiérka Spojeného království Theresa Mayová oznámila, že 7. června rezignuje na pozici lídra strany. Předsedkyní vlády zůstane do doby, než si Konzervativní strana zvolí nového vůdce. Podle mnohých odchází pět minut po dvanácté.

Mayová se dlouho zdála politicky nesmrtelná. Přežila několik katastrof, které by jakéhokoliv jiného politika odrovnaly. Vyhlášení předčasných voleb v roce 2017, které vedly k promrhání konzervativní většiny v parlamentu, rezignaci ministra zahraničí, trojité poražení navrhované rozvodové smlouvy s EU. Nakonec ji však prokletí jejího premiérství, totiž brexit, přece jenom dohnalo.

Dokud to vypadalo, že Mayová kormidluje zemi k brexitu, tak jak slíbila, když nastoupila do čísla 10 v Downing Street, voliči a konzervativci byli ochotni ji ve vedoucí pozici tolerovat. Přelom přišel s třetí porážkou brexitové smlouvy a dlouhým prodloužením vyjednávacího období. Začalo být jasné, že premiérka, která sama pro odchod z EU nehlasovala, není schopna učinit radikální řez a odejít z Unie bez dohody, což je něco, co si přála většina zastánců brexitu.

Mayová poté zkoušela vyjednat kompromis s opozičními labouristy. To ještě vyděsilo stranu, samotná její šéfka se je chystala obejít, i brexitáře, které znervózňovalo, že labouristé požadovali značně měkčí odchod z EU, především setrvání v celní unii. Za takových podmínek by brexit ztratil smysl.

Od referenda v roce 2016 se z Konzervativní strany stala strana brexitu, ve chvíli, kdy začalo být jasné, že toryové nejsou schopni brexit zaručit, jejich voliči začali utíkat jinam. Nejčastěji k jasně pojmenované Brexit Party Nigela Farage. Nejdříve přišel na začátku května masakr konzervativních radních v komunálních volbách. Toryové přišli o kontrolu nad 44 radnicemi a o 1330 zastupitelů.

Samotné eurovolby jsou pro Brity ponížení, pokud by brexit probíhal podle plánu, nikdy by se nekonaly. Staly se tak spíše průzkumem veřejného mínění, v němž se očekává obří porážka konzervativců. I když výsledky budou, stejně jako ve zbytku Evropy, zveřejněny až v neděli večer, volební průzkumy přisuzovaly konzervativcům drtivou porážku. Podle průzkumu společnosti Ipsos MORI měla zvítězit právě Brexit Party s 35 %, toryové se měli ocitnout až na pátém místě s 9 %. Další průzkumy jsou o něco shovívavější, třeba ten od agentury Survation přisuzuje Brexit Party „jen“ 31 % a pro konzervativce má 14 %. Trend je ale jasný.

Mnohem horší je, že Brexit Party postupuje v průzkumech ohledně voleb do parlamentu v Londýně. Podle Survation je Brexit Party na 12 % a konzervativci na 28 %. V britském systému se volí stylem „první na pásce“, čili vítěz bere okrsek, byť by zvítězil o jeden hlas a jeho podíl by byl o dost nižší než 50 %. Každé zakousnutí do elektorátu může dost bolet. Ještě horší je ale průzkum společnosti Opiniun Research, která má brexitáře na 25 % a torye na 22 %. Neschopnost zařídit brexit tedy může znamenat smrt Konzervativní strany.

To si uvědomovala i Mayová, pokusila se proto o poslední zoufalý krok. V úterý ohlásila čtvrtý pokus o prosazení rozvodové dohody. Poprvé také připustila uspořádání dalšího referenda. Její strana se zhrozila, labouristy to k podpoře nepřesvědčilo. Již asi po dvou hodinách od oznámení bylo jasné, že nápad je mrtvě narozené dítě. Konzervativci usoudili, že konečně nastal čas na změnu.

Výbor 1922, jak se nazývá řídicí komise konzervativních poslanců, oznámil, že bude jednat o změně pravidel výběru lídra strany. Podle stranických regulí se totiž hlasování o důvěře může odehrát nejdřív v prosinci. Výbor středeční výsledky hlasování o změně pravidel zapečetil. S tím, že se otevřou po eurovolbách. Zprávy o průběhu jednání naznačovaly, že nebylo premiérce nakloněno. Středeční titulní strany britských novin unisono vyzývaly Mayovou k odchodu, a to včetně těch, které dosud premiérku podporovaly. Kabinetní ministři začali premiérku žádat o soukromý rozhovor, jasný to signál, že ztratila jejich podporu. Také ve středu rezignovala Andrea Leadsomová, která zastával klíčový post lídra Dolní sněmovny. Ten má na starost určování agendy komory. Mayová ztratila důvěru strany, vlády i tisku. Ve čtvrtek již bylo jasné, že zůstala úplně sama.

Prý jedinou podmínkou Mayové bylo, aby politická řežba, jíž bude volba stranického lídra konzervativců, nezastínila státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten přijíždí 3. června. Strana souhlasila, aby zůstala až do sedmého. Poté začne závod o pravděpodobně nejhorší politickou funkci v současném západním světě. Nový premiér bude muset sjednotit rozhádanou stranu, odrazit útok Brexit Party a vyvést Británii úspěšně z EU. Možná i Winston Churchill by se zarazil.