S Amerikou můžeme i nesouhlasit, říká Pavel Fischer

Po Andreji Babišovi a Danuši Nerudové přinášíme rozhovor s dalším účastníkem prezidentských voleb, senátorem Pavlem Fischerem. Bývalý úředník prezidentské kanceláře a diplomat už před pěti lety kandidaturou na prezidenta překvapil – a překvapil i poměrně dobrým výsledkem. Půl milionu hlasů mu tehdy vydalo na víc než deset procent v prvním kole. Brzy nato pronikl do Senátu, kde se zaměřil na zahraniční politiku a dnem i nocí varuje před Ruskem a Čínou. Má pověst oddaného stoupence americké zahraniční politiky.

Politici pětikoalice českou politiku občas črtají jako bitvu proti populismu a extremismu, do populistického tábora řadí Miloše Zemana a Andreje Babiše. Dokážete se v takovém obrázku najít? Jaký postoj k Zemanovi a Babišovi zaujímáte vy?

Začnu Milošem Zemanem. On je prezident České republiky, tedy je to i můj prezident. Jako instituci ho respektuji, jako ústavní činitel mám povinnost ho kontrolovat. A musím konstatovat, že on v nejvyšší ústavní funkci opakovaně porušoval ústavu. Jeden příklad za všechny: jmenování Rusnokovy vlády bez podpory sněmovny je hrubým porušením nejenom ducha, ale i litery ústavy. Pro mě je tato prezidentská volba i příležitostí udělat velký úklid i v ústavních zvyklostech. My jsme už v Senátu měli opakovaně diskuse o jeho činech, kdy jednal v rozporu s ústavou, se slibem věrnosti České republice. Což byl taky důvod, proč jsme v zahraničně-bezpečnostním výboru při zkoumání pozadí teroristického útoku ve Vrběticích dospěli na základě bezpečnostních informací k závěru, že Miloš Zeman neplní svoji roli. Po dlouhé úvaze jsme pak navrhli postupovat podle článku 66 (čl. 66 Ústavy ČR praví, že v době, kdy prezident „ze závažných důvodů“ nemůže vykonávat úřad, přechází většina jeho pravomocí na premiéra – pozn. red.).

U Rusnokovy vlády je porušení ústavních zvyklostí asi neoddiskutovatelné. Ale Vrbětice?

Když probíhalo vyšetřování útoku ve Vrběticích, vzpomeňte si, že Miloš Zeman nic nedělal. On se zavřel do mlčení. A když vystoupil, promluvil způsobem, který zpochybňoval práci vyšetřovatelů.

Co je na tom protiústavního?

Přinášel nové a nové vyšetřovací verze, v podstatě to vypadalo, že mluví jako zástupce cizí mocnosti. A poněvadž je i vrchním velitelem ozbrojených sil, měl za úkol být loajální s policisty, kteří Vrbětice vyšetřovali.

Kdybyste byl prezidentem a policie šetřila nějakou politicky třaskavou kauzu, měl byste pocit, že musíte vystupovat a veřejně podporovat vyšetřovací strategii detektiva?

To ne. Ale vzpomeňte si, že on v podstatě vystupoval proti své zemi. Vraťme se do doby, kdy se pozadí útoku na Vrbětice vůbec odkrylo. Vláda Andreje Babiše konala, dostala jak ze Senátu, tak ze sněmovny maximální podporu. Vydávali jsme v obou komorách mimořádně tvrdé texty, které vládu vůči Rusku podporovaly. Miloš Zeman to všechno shazoval. On vlastně jednal v rozporu s vládou, k níž ale on má v takhle vážné věci povinnost loajality. On nemá mít vlastní mocenské plány, kterými bude v takovéto chvíli oslabovat Českou republiku. To bylo hrubé porušení závazku věrnosti České republice. My jsme tehdy v Senátu došli k závěru, že prezident nekonal, a když měl konat, konal v rozporu se zájmy České republiky, a že to musí být způsobeno něčím, co mu znemožňuje, aby svou funkci plně vykonával. A dali jsme na stůl otázku schopnosti, která podle článku 66 umožňuje dočasně přenést pravomoci na další ústavní činitele.

Těmi okolnostmi, které mu prý zabraňovaly v plnohodnotném výkonu funkce, jste mysleli jeho zdraví, nebo že je zavázán cizí mocnosti?

Ono nebylo jasné, kdo rozhoduje. Jestli ještě rozhoduje Miloš Zeman, nebo jestli je v tak špatném stavu, že rozhoduje jeho okolí. Vždyť i policie šetřila autenticitu jeho podpisu.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.