Nerudová, nebo Pavel a neutuchající zjevení Litomyšle

Nerudová, nebo Pavel a neutuchající zjevení Litomyšle
Tato země potřebuje více Litomyšlí, více Brýdlů. A systém jim musí otevřít prostor, píše Dalibor Balšínek. Foto: Jiří Peňás
1
Komentáře
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Litomyšl je hlavní město české architektury, zaznělo už nesčetněkrát. Je to možná fráze, ale je ji třeba čas od času napsat, protože jde o nepopiratelný fakt. Možná poprvé (jak uvádí Petr Volf v předmluvě knihy Nezouvat, prosím!) už na začátku devadesátých let na nebývalý rozpuk historického města upozornil v časopise Architekt teoretik umění a architektury Rostislav Švácha. Snad nejvíc je ve spojení s moderní, zároveň hodnotnou proměnou města jmenován architekt Josef Pleskot, ale v Litomyšli se prosadili i další architekti a jejich ateliéry. Naposledy se k platnosti tvrzení z úvodu přihlásil i historik umění Jindřich Vybíral, minulý týden opět zvolený rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové, k čemuž mu tímto upřímně gratulujeme.

Na proměně Litomyšle má největší zásluhu její dlouholetý starosta Miroslav Brýdl, který porevoluční rozvoj města inicioval a řídil. Pro něho samotného musí být velkou osobní satisfakcí, že zažívá ocenění své práce. Počinům v architektuře – stejně jako v jiných oblastech umění – se často dostává uznání až po letech, aniž je iniciátor má možnost zažít. Hodnotu prověřuje čas, ale někdy se přihodí, že hodnota se s přítomným časem sejde a přetrvá. Dnes emeritní starosta Litomyšle to může prožít, což je dobře pro Litomyšl i pro něj, protože ve věčně rozháraném českém království jde o případ výjimečný. Zároveň se ukazuje, že působení starosty Brýdla je jakousi chybou v systému, protože tak promyšlený urbanistický rozvoj města nemá u nás v porevoluční historii obdoby. Čest pokusům, které se jinde omezují na jednotlivé stavby.

Rozvoj měst a výstavby v 90. letech se na českých městech a krajině podepsal ještě hůř než období komunistické normalizace a nejeden smutně vzpomíná, co pěkného vznikalo a jak se města rozvíjela za první republiky. Po listopadu tady vládl vekslácký kapitalismus, ze kterého se – aspoň co se týče vzkvétání našich měst a krajiny – těžko vzpamatováváme. Nejlépe to dokumentuje skutečnost, že když Václav Havel pořádal setkání sedmi prezidentů v roce 1994, pozval je do Brýdlovy Litomyšle. Když Česká republika převzala předsednictví v Evropské radě, premiér Petr Fiala je zahájil právě v Litomyšli. To samo o sobě je vypovídající. Tato země potřebuje více Litomyšlí, více Brýdlů. A systém jim musí otevřít prostor. Přicházející hluboká ekonomická krize, největší od změny režimu v roce 1989, k tomu může dát příležitost.

Netroufám si tvrdit, že taková změna přijde už s nadcházející prezidentskou volbou, i když aspoň podle posledního průzkumu veřejného mínění společnosti Kantar dostává novou dynamiku. Jasně, jak jsme na tomto místě už avizovali, se profilují tři kandidáti. Andrej Babiš po oznámení kandidatury začíná mírně posilovat, navazuje na strategii Miloše Zemana a jako pretendent s nejpevnějším voličským jádrem, ale zatím malým potenciálem se vyhýbá střetům s ostatními kandidáty, mezi nimiž pokračuje v růstovém trendu preferencí Danuše Nerudová, zatímco ten, který byl ještě před několika dny stále označován za největšího favorita prvního kola voleb, spíš přešlapuje na místě. Čelo prezidentské volby se vyrovnalo, Andrej Babiš míří k postupu do druhého kola, což zřejmě potvrdí i další průzkumy. O druhé postupové místo se popere bývalá rektorka a generál ve výslužbě – a to slibuje napínavou podívanou.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Když Babiš místo ANO říká NE

KOMENTÁŘ

Předseda hnutí Aliance nespokojených občanů neboli ANO Andrej Babiš na sociálních sítích oznámil, že se po třiceti letech soužití pokojně rozchází se svou manže ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články