Zahraničním agentem v Rusku mohou být nově novináři i uživatelé sociálních sítí

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, podle očekávání přijala novelu zákona o médiích, která rozšiřuje právo úřadů přidělovat zahraničním médiím působícím v Rusku označení „zahraniční agent“. Tuto hanlivou nálepku má být napříště možné přiřadit i fyzickým osobám, které spolupracující s podobně už označenými médii a dostávají peníze z ciziny.

Ruští poslanci schválili novelu před čtyřmi dny a nyní již tedy zbývá jen podpis prezidenta Vladimira Putina, který je v tomto případě považován za formalitu.

Pro mediální společnosti a napříště i pro jednotlivé novináře zařazení mezi „zahraniční agenty“ znamená komplikaci, mimo jiné zesílenou kontrolu a pracovní omezení. Mají například zakázaný vstup do ruského federálního parlamentu, musejí ruské úřady pravidelně informovat o své činnosti a závazně používat přidělené označení.

Údajně jde o reakcí na krok ministerstva spravedlnosti USA, které do své kategorie „zahraničních agentů“ zařadilo americkou filiálku ruské státní propagandistické televize RT.

Vstup do amerického Kongresu má zakázaný i odbočka televize RT. Ve Spojených státech byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahoval od začátku.

Ruský seznam zahraničních agentů spravuje ministerstvo spravedlnosti a každé jeho rozšíření konzultuje s ministerstvem vnitra. Označení udělují ruské úřady na základě zákona z roku 2012, podle kterého se používá u každé nevládní organizaci přijímající peníze ze zahraničí. V roce 2017 byla platnost zákona rozšířena také sdělovací prostředky.

Dosud se v postavení „zahraničního agenta“ ocitla v Rusku desítka médií, vesměs spjatých s americkými rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svoboda. Ale právníci, oslovení listem Vedomosti, už varovali, že nálepku „zahraničního agenta“ mohou napříště dostat i ruská média, novináři, blogeři, občanští aktivisté a dokonce i obyčejní uživatelé internetu.

Zákon místo jasných definic a kritérií používá velmi obecně sepsaná ustanovení. Dá se tak uplatnit na jakéhokoliv uživatele počítačové sítě, který vyjádří svůj názor tím, že přepošle dál informaci z média, které je na černé listině.

Jeden ze spoluautorů předlohy, senátor Andrej Klimov z vládní strany Jednotné Rusko, odhadl, že novela se dotkne dvou až tří desítek lidí. „Experti ale soudí, že teoreticky může tento zákon postihnout půlku země,“ poznamenal deník Kommersant.

Čtěte také: Rusko vrátilo Ukrajině zadržované lodě. Chybí však záchody, zásuvky i osvětlení