Chaos a nejistota. Bude lockdown? Vláda nevylučuje nouzový stav

Počínání končící vlády působí v posledních dnech značně rozpačitě, ministři opět mění rozhodnutí ze dne na den, navzájem si protiřečí a podnikatelé i občané opět nemají žádný výhled, kam se situace bude ubírat. Do toho vláda řeší možný návrat nouzového stavu, který by mimo jiné otevíral znovu dveře k plošným uzávěrám, vláda v pondělí návrh nakonec neřešila, což premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odůvodnil nedorozuměním.

Epidemická situace se v zemi zhoršuje a končící vládní kabinet do situace opět nevnáší příliš jistoty. Jen v posledních několika dnech došlo k řadě obratů, kdy například nejdříve ministerstvo zdravotnictví ústy vedoucí klinické skupiny a náměstkyně Martiny Vašákové či hlavní hygieničky Pavly Svrčinové odmítalo plošné testování na školách jako zbytečné, aby ho vzápětí vláda schválila. Podobný obrat nastal například i u testování očkovaných nad šedesát let ve firmách. V pátek zase ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že nouzový stav v současnosti není nutný, v pondělí naopak přišel s tím, že s návrhem na jeho zavedení půjde na vládu.

To po jednání vlády opět neplatilo. Premiér v demisi Andrej Babiš na tiskové konferenci řekl, že šlo o iniciativu moravských hejtmanů. „Vzniklo plno nedorozumění, plno vyjádření, takže vláda neprojednávala návrh na zavedení nouzového stavu,“ řekl premiér s tím, že vláda potřebuje případně od hejtmanů podklady a jasný požadavek, pak může nouzový stav vyhlásit. „Z tohoto důvodu jsem svolal na zítra ráno (úterý - pozn.red.) radu pro zdravotní rizika, kde je šéf asociace (krajů) přítomen, ale hlavně v devět hodin bude prostřednictvím videokonference jednání s hejtmany,“ dodal premiér Babiš.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha návrh vrátit nouzový stav mířil směrem k možnému posílení personálu v přetížených nemocnicích a nikoliv k tvrdším omezením života. Skutečnost je však taková, že s nouzovým stavem získává vláda mnohem širší pravomoci, které pandemický zákon či zákon o ochraně veřejného zdraví nenabízí.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé v Česku vyhlášen loni v březnu, podruhé před rokem 5. října. Několikrát byl prodloužen a skončil letos 11. dubna. Nouzový stav na rozdíl od pandemického zákona dává vládě větší pravomoci v omezování života ve společnosti. Právě na základě nouzového stavu vláda v uplynulém roce a půl přijala řadu opatření – od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic či zákazům pohybu mezi okresy. Nouzový stav také využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády.

Ani možné vyhlášení nouzového stavu kvůli přetíženým nemocnicím však vláda nekomunikovala příliš jednotně. Vzápětí poté, co se informace objevila na veřejnosti, se proti ní ostře ohradil ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Nouzový stav kvůli tomu, aby museli očkovaní studenti lékařských oborů místo studia dělat v nemocnicích pomocné práce?“ napsal ministr na Twitteru.

Další nejistotu znamená současná nepřehledná situace i pro podnikatele. Teprve od pondělí přitom platí nová nařízení, podle kterých jsou některé služby či volnočasové aktivity až na výjimky dostupné jen očkovaným a těm, kteří už nemoc covid-19 v posledním půl roce prodělali. To zřejmě povede k dalším poklesům tržeb i návštěvnosti, mnohé provozovny menší zájem zákazníků registrovali už před jejich zavedením. Stát podnikatelům pomůže prostřednictvím dvou dotačních titulů a kompenzačního bonusu. Obnoví také program na podporu zaměstnanosti Antivirus B. Podnikatelé budou mít na pomoc nárok, pokud za rozhodné období zaznamenají pokles obratu o 30 procent ve srovnání se stejnou dobu roku 2019, rozhodl kabinet v demisi.