„Absolutně žádné slitování,“ řekl Si. Unikly čínské dokumenty, jak nakládat s Ujgury

„Absolutně žádné slitování,“ řekl Si. Unikly čínské dokumenty, jak nakládat s UjguryNOVÉ
Čínský prezident Si Ťin-pching. Ilustrační foto Foto:

AUTOR: Shutterstock

Svět

Útlak Ujgurů

Echo24

Více než 400 stránkový dokument přibližuje praktiky, které proti národnostní menšině Ujgurů razí čínská vláda. Čínský prezident Si Ťin-pching prý prohlásil, že nesmí mít při nakládání s příslušníky menšiny „absolutně žádné slitování“. Dokument vynesl na světlo list New York Times, který hovoří o „jednom z nejvýznamnějším úniků z Komunistické strany Číny za několik desetiletí“.

Obsah dokumentu popisuje drastické metody používané bezpečnostními silami a vládními úředníky proti Ujgurům a to, jakým způsobem byla od počátku potlačována vnitřní kritika všech opatření. Čína poslední tři roky buduje „převýchovné tábory“, ve kterých je podle odhadů zadržován na jeden milion Ujgurů. V textu je přiblíženo, jak se Čchen Čchüan-kuo, předseda komunistické strany v oblasti Sin-ťiang, zbavoval úředníků, kteří projevili vůči opatřením obavy a odpor. Jeden z krajských vůdců byl například uvězněn poté, co v tichosti nechal několik zadržených lidí propustit.

Dokument se dále obsáhle zabývá tím, jak mají úředníci jednat s příbuznými zadržených, kteří se budou zajímat, kam se jejich blízcí poděli. V předpřipraveném „scénáři“ takového rozhovoru jim bylo doporučeno, aby tvrdili, že byli přesunuti do „zvláštních škol, vytvořených vládou“ a že ačkoli nejsou zločinci, mají zakázáno odejít. Také se jim doporučuje použít frázi: „Určitě je budete podporovat, protože to je pro jejich vlastní dobro, a také pro vaše dobro.“

Prezident Si Ťin-pching prý přednesl soukromě několik projevů, ve kterých představil, jakou podobu mají zákroky mít. Údajně volal po „boji proti terorismu, infiltraci a separatismu“ za pomoci „orgánů diktatury“ a prohlásil, že vládní úředníci nesmí mít „absolutně žádné slitování“.

Ujgurů žije na severozápadě Číny asi devět milionů. Většina se hlásí k sunnitské větvi islámu. Čína proti nim začala tvrdě jednat poté, co se v roce 2014 ujgurská militantní skupina dopustila útoků na vlakovém nádraží, které zranily na 150 lidí a dalších 31 připravily o život. Dokumenty popisují, že obavy čínské vlády vzrostly i kvůli vážnosti teroristických útoků v jiných zemích a částečnému stažení amerických vojáků z Afghánistánu.

Tábory jsou mezinárodně kritizovány z podezření na porušování lidských práv. Čínská vláda se brání, že jde o tábory, které svou populaci učí novým dovednostem a s islámským extremismem bojují „přiměřenými metodami“. Muslimové tráví v táborech celé měsíce i roky a podstupují zákroky, které z nich mají udělat věrné stoupence Komunistické strany Číny. Během této doby mají jen velmi omezený kontakt s příbuznými.

Dokument údajně vynesl člen čínského politického vedení, který požádal, aby jeho totožnost zůstala utajená, a vyjádřil naději, že jeho zveřejnění zabrání tomu, aby vůdci strany, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga, unikli odpovědnosti za masová zadržování.

 

Čtěte také: Profesorovi v Číně hrozí poprava. Je obviněn ze zločinu „dvojí tváře“