„Regulace zdraží domy a sníží nabídku.“ O povinné bezemisní budovy se ještě může vést boj

FIT FOR 55

„Regulace zdraží domy a sníží nabídku.“ O povinné bezemisní budovy se ještě může vést boj
Energetičtí ministři se shodli na přísných pravidlech pro nadcházející roky. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Ministři energetiky členských zemí EU se shodli na přísném omezení nové výstavby od roku 2030. Všechny novostavby na území Evropské unie mají být od tohoto data povinně bezemisní, navíc mají také povinně umožňovat vhodnou instalaci solárních panelů. Shoda ministrů však ještě neznamená platné rozhodnutí, o konečné podobě se teprve bude jednat s Evropským parlamentem, důležitá bude pak také transpozice do národních zákonů. A z některých kritických hlasů je zřejmé, že nemusí jít o hladkou debatu.

Zatímco ekologické organizace poměrně s nadšením rozhodnutí přivítaly, ze strany developerů už je přijetí opatrnější. Ozývá se však i ostrá kritika, podle které takováto povinná regulace pouze vnucuje lidem něco, o co nemají zájem a povede k dalšímu zdražování bydlení i omezení nabídky.

„Nevládní organizace napříč Evropou vnímají probíhající revizi směrnice o budovách jako jedinečnou možnost implementovat ambiciózní klimatické cíle pro rok 2030 a zároveň pozvednout miliony lidí z energetické chudoby. Nevládní sektor zdůrazňuje, že součástí směrnice by měla být i komplexní nabídka finančních pobídek pro instalaci obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo zákaz vytápění fosilními palivy,“ uvedla v reakci na shodu ministrů Klimatická koalice sdružující ekologické organizace v Česku.

Země EU se pod vedením českého předsednictví v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku označovaného jako Fit For 55, který má zajistit splnění nových emisních cílů k roku 2030. Provoz budov spotřebuje v evropském bloku přibližně 40 procent energie a způsobuje více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou.

Všechny novostavby v Evropské unii by tak měly být od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat vhodnou instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026.

Nová pravidla upravují také energetickou náročnost již stojících domů a stanovují přísnější limity, které budou muset plnit. Prahy úspornosti nerezidenčních budov by se měly prostřednictvím jejich renovací a adaptací zvyšovat postupně s ohledem na podmínky jednotlivých zemí. Do roku 2030 by se renovace mělo dočkat 15 procent energeticky nejnáročnějších nerezidenčních budov, do roku 2034 pak 25 procent. Státy se shodly, že pro označování zcela bezemisních budov zavedou v rámci systému energetických certifikátů kategorii A0. Mají také možnost nově využít i hodnocení A+, které budou splňovat bezemisní budovy, jež dodávají do elektrické sítě energii z obnovitelných zdrojů. V současnosti škála sahá od nejúspornější kategorie A do G.

Objevují se však i ostře kritické hlasy. „Regulace jako tato prodraží domy, omezí jejich nabídku a zvýší inflaci. Podle ministrů se lidem zlevní účty za energie. Kdyby si lidé skutečně chtěli připlácet za tyto nižší účty, volný trh by to nabídl sám. Že se to nařizuje, znamená, že to nikdo nechce,“ kritizoval rozhodnutí ministrů EU analytik J&T Banky Pavel Ryska na Twitteru.

Opatrnější výroky pak zaznívají směrem od některých developerů, kteří zatím nechtějí o dopadech na zvýšení cen spekulovat. Jak bude legislativa totiž přesně vypadat zatím není jasné, u novostaveb už je navíc v současnosti běžné navrhovat prvky směřující ke snížení uhlíkové stopy. Zejména pak v případě solárních panelů. „Fotovolataiku v našich aktuálních projektech již standardně připravujeme,“ uvedl Roman Havlíček z vedení JRD Development. Téma udržitelnosti často u novostaveb zmiňuje většina stavbařů s tím, že domy mají dále také tepelná čerpadla, řízené větrání, zelené střechy nebo retenční nádrže na dešťovou vodu.

Navíc v souvislosti s energetickou krizí žádají po developerech nízkoenergetické a udržitelné stavby i kupující. „Takové stavby nejen prokazatelně zvyšují kvalitu bydlení, ale také snižují energetickou náročnost bydlení a tedy i provozní náklady,“ uvedl analytik JRD Group Adam Greguš. Výkonná ředitelka největšího rezidenčního stavitele v ČR Central Group Michaela Tomášková přidala, že energeticky úsporná řešení a prvky šetrné k životnímu prostředí u novostaveb ušetří až 50 procent nákladů na vytápění v porovnání například s bytem v panelovém domě.

Šárka Tomanová, ředitelka aliance Šance pro budovy, zároveň upozorňuje, že jde zatím jen o návrh členských států, který ještě není finálně schválený. Následně se evropská norma bude muset převést do české legislativy. Podle Tomáškové z Central Group je tak důležité, aby se ke zpřísňování norem požadovaných u nové výstavby přistupovalo racionálně. „A jejich zavádění nevedlo v důsledku jen k dalšímu prodražování výstavby,“ dodala Tomášková.