Tchaj-wan pohrozil protiútokem, pokud čínské síly vstoupí na jeho území
OBRANA TCHAJ-WANU
Tchaj-wan ve středu varoval, že využije své právo na protiútok, pokud by na jeho území vstoupily čínské ozbrojené síly. Varování přichází v době, kdy kolem Tchaj-wanu, který komunistická Čína považuje za svou nedílnou součást, sílí napětí, napsala agentura Reuters.
Peking Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Začátkem srpna ostrovní zemi navštívila předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, načež Čína v oblasti uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení.
Představitelé tchajwanské obrany ve středu informovali, že „zvýšená intenzita“ čínských vojenských hlídek v blízkosti Tchaj-wanu pokračuje a čínské snahy změnit Tchajwanský průliv oddělující Čínu od demokratického ostrova na „čínské okrajové moře“ se stávají největším zdrojem nestability v oblasti.
Americké návštěvy roztrpčují Čínu
Tchaj-wan tento měsíc navrhl dvojciferné zvýšení výdajů na obranu, které zahrnuje i prostředky na nové stíhačky. Tchajwanské ozbrojené síly jsou dobře vybaveny, ale v porovnání s čínskými silami jsou jejich počty velmi nízké.
V úterý na Tchaj-wan dorazil guvernér amerického státu Arizona Doug Ducey. Podle agentury AP jde o poslední z návštěv amerických politiků, které roztrpčily Čínu.
Republikán Ducey se sice setká například i s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, ale jeho třídenní návštěva má především přilákat dodavatele do továrny na polovodiče, kterou v Arizoně buduje tchajwanská společnost TSMC, největší světový výrobce čipů. Továrna, která vzniká nákladem 12 miliard dolarů (zhruba 294 miliard korun), má zahájit výrobu v roce 2024.