Nediskriminujte naše potraviny, vyzývají klíčové země EU Česko
KVÓTY NA POTRAVINY
Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči zvažovaným kvótám na vybrané české základní potraviny, o kterých by mohla ve středu rozhodovat Sněmovna. V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná. Uvedly to ve středu Hospodářské noviny (HN), které mají dopis k dispozici.
Státy unie Česko varují před tím, že zavedení kvót by "vytvořilo pro místní výrobky zvýhodňující obchodní podmínky a diskriminovalo podobné produkty z dovozu". V této souvislosti by potraviny podle diplomatů i velmi pravděpodobně zdražily.
Zástupci evropských států podle HN Faltýnkovi v dopise také připomněli, že s ním o chystaném zákoně jednali loni v červnu a že jim slíbil, že u jakéhokoliv návrhu podobného zákona česká strana přezkoumá, jestli není v rozporu s unijními pravidly. Podle velvyslanců se to ale nestalo. Podle informací HN Faltýnek na dopis, který mu přišel v prosinci, neodpověděl.
Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise. Konstatovala, že jde o protiprávní plán.
Kvóty na vybrané základní potraviny, které se produkují v Česku, by mohla zavést novela proti dvojí kvalitě potravin. Podle návrhu zákona by se zavádění kvót mělo týkat zhruba 100 z více než 15.000 typů prodávaných potravin. Jde ale o velké kategorie, například hlavní druhy masa nebo zeleniny. Od roku 2022 by muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent.
Kvóty by se netýkaly prodejen menších než 400 metrů čtverečních a specializovaných obchodů. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Zákon předložil Radim Fiala z SPD a následně jej podpořil sněmovní zemědělský výbor.