Český průmysl odevzdaně čeká na poslední ránu. Chování Německa je pro trh smrtící

POMOC V KRIZI

Český průmysl odevzdaně čeká na poslední ránu. Chování Německa je pro trh smrtící
Podniky se kvůli dramaticky vzrostlým nákladům na energie topí v problémech. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Tíha obrovských nákladů na energie přerůstá už dlouho českým podnikům přes hlavu. Od nového roku mohou naskočit dvě třetiny z nich na spotové ceníky, protože jim končí fixace cen elektřiny i plynu a rozumné nabídky od dodavatelů shánějí jen velmi těžko. Následky tak pro českou ekonomiku, jakožto jednu z nejprůmyslovějších, mohou být fatální. Odevzdaně se čeká na často skloňované celoevropské řešení, které by i velkým firmám pomohlo. Do toho se ale už začínají objevovat více či méně velkolepé plány jednotlivých zemí na finanční injekce, což může být pro společný trh EU a konkurenceschopnost smrtící.

Zastropované ceny elektřiny i plynu mají zčásti platit i pro některé menší a střední podniky. Limit se posunul jak pro maloodběratele, tak pro velkoodběratele. U plynu se nakonec bude zastropování týkat i firem se spotřebou 4200 MWh ročně, původně měl být limit jen 630 MWh. U velkých podniků je ovšem řešení naznačeno opravdu jen velmi nepatrně. Masivní podpora ze strany státu by byla chápána jako nedovolená.

Velké průmyslové podniky tak mohou počítat jen s prostředky z Dočasného krizového rámce, skrze který Evropská komise umožňuje státní podporu zasaženým firmám. Ten by měl být prodloužen do konce příštího roku a firmám by měl pomoci uhradit až polovinu jejich ospravedlnitelných nákladů na energie až do čtyř milionů eur. Pro energeticky náročné provozy vykazující pokles příjmů by práh pomoci vzrostl podle okolností až na 50, 100 či 150 milionů eur. Jednalo by se hlavně o těžební či metalurgické společnosti, chemičky, sklárny nebo textilky.

Státní pomoc může mít formu přímých dotací, zvýhodněných půjček, státních záruk nebo daňových úlev. Členské země budou předkládat své plány mimořádné podpory komisi, která zhodnotí, zda vyhovují stanoveným kritériím a podle toho je schválí, či zamítne.

O tom, že Dočasný krizový rámec je však nedostatečný a před jednotlivými národními řešeními je nutné hledat celoevropský plán, mluvil pro Echo24 šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Je nutná celkové změna stávajícího mechanismu energetického trhu. Něco se musí udělat s emisními povolenkami, ať už jich více vpustit do oběhu nebo například firmám na rok platby za povolenky odpustit. Také by mělo dojít k oddělení plynu z cenotvorby elektřiny a ano, mít odvahu zastropovat ceny plynu na unijní úrovni,“ tvrdí Hanák.

Vzhledem k tomu, že od EK dosud žádná naděje v tom, že by se chystala celounijní řešení zavádět, nepřichází, začínají některé státy přeci jen přicházet se sólo plány, jak svůj průmysl zachránit a zabránit ztrátě konkurensceschopnosti.

Německo proti všem

Proti všem a hlavně proti stabilizaci a soutěži vnitřního trhu EU jde ovšem německá vláda svou plánovanou pomocí ve výši 200 miliard eur svým občanům, přičemž pomoc se má týkat zřejmě i velkých podniků. Jednostranná německá pomoc by byla pro společný trh tvrdou ránou. Pro srovnání, pomoc je v přepočtu zhruba pět bilionů korun a s ohledem na počet obyvatel to je stejné, jako kdyby česká vláda poskytla do kompenzací 625 miliard korun. S vlastní pomocí ale už přicházejí i jiné země.

Vidíme 200 miliard eur v Německu, ale nemáme potvrzené, že půjdou velkým firmám. Byť to hrozí. A kdyby se to stalo, opravdu si nedokážu představit ty důsledky. Nejdál jsou v pomoci velkým firmám Chorvati. Máme k dispozici jejich plán, který jasně ukazuje, že jsou připraveni na národní úrovni pomoci velkým firmám (...) Podle mých informací na podobném plánu pracují i Slovinci. Musíme se o těch věcech bavit opravdu v detailech. To, že v Portugalsku a Španělsku platí velké firmy, naši konkurenti, za elektřinu čtyřikrát méně než my, není dáno tím, že by jim vlády zastropovaly ceny. Je to dáno jejich jiným energetickým mixem, fungováním trhu, tím, že jsou fakticky nepropojený energetický ostrov,“ upozornil v debatě Echa místopředseda evropského svazu průmyslu BusinessEurope Radek Špicar ​​​​​​.

Naposledy i sousední Slovensko oznámilo, že hodlá alespoň v prvním čtvrtletí příštího roku proplácet firmám část nákladů na nákup zemního plynu a elektřiny, pokud ceny těchto energií přesáhnou stanovený strop. Podmínkou poskytnutí dotací na energie je ovšem schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok ve sněmovně, kde kabinet už nemá většinu. Opatření podle odhadu při současných cenách energií přijde na půl miliardy eur (12,2 miliardy korun).

Schéma pomoci počítá s tím, že stát bude podnikům kompenzovat 80 procent rozdílu mezi vyšší tržní cenou elektřiny a plynu a státem určenou výchozí cenou. Pro elektřinu je výchozí cena stanovena na 199 eur (4875 korun) bez DPH za MWh a u plynu na 99 eur (2425 korun) za MWh. „Chceme, aby Slovensko zůstalo konkurenceschopné. V březnu přehodnotíme pomoc v závislosti na tom, jaká bude situace na trzích,“ tvrdí premiér Eduard Heger.