„Nesmíme obětovat naše děti!“ Petice vyzývá k otevření škol i venkovních aktivit

Víc než 9500 lidí dosud připojilo svůj podpis pod petici nazvanou „Nesmíme obětovat děti!“. Apelují v ní na členy vlády, další politiky a úředníky, aby začali neprodleně řešit kritické dopady uzavření škol na děti a mladé lidi. Text vychází z výzvy občanské iniciativy KoroNERV-20 a je podepsán pražskou zastupitelkou Marianou Čapkovou (Praha Sobě), předsedkyní Výboru pro výchovu a vzdělávání.

Petenti se zasazují za to, aby za určitých okolností mohli žáci chodit do škol a co nejdřív se zúčastnit alespoň venkovních školních i volnočasových aktivit. Mají obavy z negativních dopadů dlouhodobého uzavření dětí a mladistvých doma na jejich fyzické i duševní zdraví.

„Izolace, nedostatek pohybu, dny trávené ve virtuálním světě, uzavření v mnohdy velmi zátěžovém rodinném prostředí znamená pro děti a mladé lidi ohrožení, které se významně projeví i v budoucnosti,“ stojí v petici, kterou dnes její iniciátoři zaslali ČTK.

Výzvu připravili zástupci škol, místních samospráv, psychologů a organizací pracujících s dětmi. „Zavřené školy i volnočasové aktivity pro děti již dávno nepředstavují pouze ohrožení v oblasti vzdělání, ale i zdravého osobnostního vývoje. Nebezpečně zvyšují výskyt rizikového chování dětí a mladých lidí a mají negativní dopad na jejich fyzické i psychické zdraví,“ uvedli iniciátoři akce.

Petice požaduje, aby vláda umožnila školám i volnočasovým organizacím pracujícím s dětmi pořádání venkovních aktivit a setkání, například výlety, tréninky, schůzky či různé skupinové projekty. Měla by také rychle hledat po vzoru jiných evropských zemí způsob, jak školy co nejrychleji otevřít či jak umožnit alespoň těm nejvíce ohroženým dětem a dospívajícím zmírnit negativní dopady sociální izolace. Česko by se mohlo inspirovat například v sousedním Rakousku, které školy otvírá a zahajuje v nich plošné testování antigenními testy se samosběry, uvedli organizátoři podpisové akce, kterou zahájili koncem ledna. Za klíčové považují i rychlé očkování pedagogů.

Celý text petice:

Petice za naléhavé řešení situace ve školství zasaženém opatřeními v boji proti koronaviru

Jsme si vědomi vážnosti rizik epidemie covid-19 a především rizika přetíženého zdravotnictví. Vážíme si nasazení zdravotníků, ekonomů a epidemiologů. Jsme ale přesvědčeni, že se školství v době boje proti covid-19 dostává do pozadí. Jako problém, který není akutní teď a tady. Zapomíná se přitom, jak děti a mladé lidi tvrdě zasahuje uzavření škol a jejich izolace doma u počítačů. Bez kontaktu se spolužáky, kamarády či vyučujícími, kteří jsou pro děti vedle rodiny mnohdy pilíři jejich světa. Měsíce takového života páchají obrovskou, v řadě případů už nenapravitelnou škodu na životě a budoucnosti dětí. Na vývoji jejich osobností ve formativních letech. Na šancích uspět v životě.

Vzdělání dětí a mladých lidí je nejvýše důležité nejen pro ně samotné. Mělo by být také absolutní prioritou pro budoucnost každé země. Ty úspěšné země to ví. Proto také i při vládních restrikcích v těchto státech platí pravidlo: školy zavíráme jako poslední a otevíráme jako první. Před obchody, restauracemi, službami.

Pokles úrovně vzdělání bude mít v budoucnu značné důsledky. Plošné a dlouhotrvající zavření škol, vzdělávacích a volnočasových institucí představuje závažné problémy a rizika, které je potřeba akutně řešit. Škola není jen místem výuky, ale zajišťuje také řadu dalších funkcí.

Izolace, nedostatek pohybu, dny trávené ve virtuálním světě, uzavření v mnohdy velmi zátěžovém rodinném prostředí, znamená pro děti a mladé lidi ohrožení, které se významně projeví i v budoucnosti.

Jasně to vychází z průzkumu rizikového chování a duševního zdraví, který zpracovala Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vychází to také ze zkušeností pedagogicko-psychologických poraden. Ty ukazují, že významně narostl počet dětí, které jsou ohroženy rizikovým chováním, sebepoškozováním a řadou dalších psychických deprivací a poruch, včetně sebevražedných tendencí. Narůstá také počet dětí, v jejichž rodinách se rozvíjí domácí násilí. Závažný problém představuje i množství času stráveného dětmi v on-line prostředí. Roste tak závislost na internetu, kyberšikana či sledování pornografie mladými lidmi.

Situace je o to vážnější, že kromě škol v podstatě nefungují ani další volnočasové organizace a instituce, které tuto socializační funkci ve společnosti také plní. S výjimkou letní přestávky již skoro rok neprobíhá prezenční oddílová činnost, práce kroužků, nízkoprahových klubů, sportovních oddílů. A pokud tyto svoje aktivity provádějí, dostávají se jejich organizátoři – s upřímnou snahou být svým svěřencům nablízko v těchto těžkých dobách – na hranici zákona.

Jakkoli je možné zajistit poměrně bezpečně širší sociální kontakty, zaráží nás, jak černobíle i po téměř roce zkušeností k problému přistupuje vláda i část odborné veřejnosti: buď děti vrátit do tříd a kluboven, nebo nechat osamocené doma.

Domníváme se naopak, že je potřeba hledat a umožnit formy, které by na aktuální situaci reagovaly, nezhoršovaly ji, ale zároveň dětem a mladým lidem vytvořily příležitosti k rozvíjení sociálních vazeb. Domníváme se, že zajištění možnosti legálního organizování venkovních akcí pro děti ve větším počtu než povolených dvou osob i v pátém stupni by mělo být zásadní prioritou. Jakkoli zde netlačí zájem o ekonomiku nebo zdravotnický systém, pro dlouhodobou budoucnost naší země to možná bude zcela zásadní. Kvalitní vzdělání je investice do budoucnosti. Proč se uvažuje o tom, že s negativním antigenním testem může přijít senior do fitness centra i v pátém stupni, ale skautskou výpravu nebo školní výlet možné realizovat nebude?

Vědomi si své osobní i profesní odpovědnosti i toho, že nová doba vyžaduje hledat nová originální řešení, požadujeme:

1. Zařadit krizovou situaci ve školství a výchovně vzdělávacích institucích mezi nejvyšší priority.
2. Zajistit co nejrychlejší očkování pedagogů, aby se školy mohly opět otevřít.
3. Zabývat se vážně možností, jak co nejdříve otevřít alespoň část mimoškolních aktivit pro děti a mladé lidi.

- Aby při dodržení základních protiepidemických opatření mohly školy a volnočasové organizace věnující se práci s dětmi realizovat i v pátém stupni venkovní aktivity (např. družinové schůzky, tréninky, skupinové projekty) alespoň v počtu 6 účastníků.

- Aby školy mohly realizovat jednodenní třídní výlety nebo konzultace i v týdnech, kdy nemají být příslušné třídy „prezenčně“ ve škole přítomny v rámci rotace.

- Aby možnost pořádání vícedenních školních výletů a volnočasových akcí bylo umožněno už ve třetím stupni (a ne až v prvním, jak je to navrženo nyní).

- Aby školám a volnočasovým organizacím byla poskytnuta možnost rozšířeného testování přímo před těmito akcemi (podobně jako se to zvažuje u fitness, divadel apod.) s tím, že testovací sady by měl stát pro tyto subjekty zajistit zdarma.

4. Komunikovat více s odbornou i širokou veřejností. S rodiči i samotnými žáky, kteří jsou již plnoletí nebo na prahu dospělosti.

- Je třeba, aby vláda včas informovala žáky a rodiny o krocích v oblasti vzdělávání.

5. Připravit se na návrat dětí do škol.

- Je potřeba, aby se vláda zabývala dopady dlouhotrvajícího přechodu škol na distanční výuku v rámci jednotlivých oborů a typů škol, zajistila podporu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro ty, které neměly vhodné podmínky pro distanční výuku.

Pohled do Evropy nám ukazuje, že zdaleka ne všechny země mají kompletně uzavřené školy a aktivity pro děti a mladé lidi. Naopak hledají řešení, jak je udržet co nejvíc otevřené. V těchto příkladech je dobré hledat inspiraci. Francie má školy otevřené za velmi přísných epidemiologických opatření. Masivně v nich testuje žáky i učitele (milion testů každý měsíc, při našem počtu obyvatel by to znamenalo 150 tisíc testů ve školách). Švýcarská vláda nechává rozhodnutí o školách na jednotlivých kantonech. Podobně decentralizovaný přístup platí ve Španělsku. Tyto pružné systémy dovolují velmi rychle reagovat na aktuální situaci a rozlišovat mezi regiony podle epidemiologické situace.

Žádáme i prosíme zároveň pana premiéra Andreje Babiše, ministra Školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, všechny zodpovědné členy vlády a zastupitele na obecní, krajské i celostátní úrovni, aby vytvořili pro učitele, žáky a rodiče prostor umožňující dopady dnešní situace na životy dětí a dospívajících maximálně zmírnit.

S úctou

Učitelé, žáci, rodiče, občané České republiky

Tento text vychází z apelu občanské iniciativy KoroNERV-20, která na něm pracovala mj. s několika odborníky na školství a vzdělávání.

Ing. Mariana Čapková, MBA, zastupitelka hlavního města Prahy, předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání ZHMP