Záhada šíření koronaviru: miliardová Indie má denně stejně nakažených jako Česko

Loni v září Indie registrovala téměř 100 tisíc nových případů nákazy koronavirem denně a byla na cestě předstihnout Spojené státy a stát se zemí s nejvyšším počtem infekcí na světě. Nemocnice byly plné a indická ekonomika v těžké recesi. O čtyři měsíce později denní přírůstky nakažených výrazně poklesly – 26. ledna Indie s téměř 1,4 miliardy obyvatel zaznamenala pouhých 9100 nových případů za den, což bylo nejméně za posledních osm měsíců, napsala na svých webových stránkách americká rozhlasová stanice NPR.

Pro vědce tento vývoj zůstává záhadou a snaží se nyní zjistit, jaké má země oproti jiným výhody, co dělají Indové dobře a jak by je mohly státy trpící velkým počtem případů nákazy napodobit. Kromě jiného se experti zaměřují na povinné nošení roušek v Indii, dodržování opatření, místní klima, demografii či další typické nemoci, které se v zemi vyskytují.

Roušky jsou v Indii ve veřejných prostorách povinné. V Bombaji a mnoha dalších indických městech rozdává policie za nedodržení této povinnosti pokuty ve výši 200 rupií (asi 60 Kč). V Bombaji musí lidé roušky nosit například i při rekreačním běhu venku. „Pokaždé, když nějakého člověka policisté pokutují, dají mu zároveň roušku,“ říká Genevie Fernandesová, rodačka z Bombaje působící na Edinburské univerzitě. Indické úřady se rovněž snaží o maximální informovanost veřejnosti. Pokaždé, když člověk v Indii telefonuje – ať už přes pevnou linku nebo mobil – ozve se zpráva nabádající občany, aby si myli ruce, nosili roušky a nechali se očkovat.

Pomáhat Indii může také klima, které je ve většině země velmi teplé a vlhké. V těchto podmínkách jsou totiž podle všeho koronaviry méně aktivní, i když s jistotou to prokázáno nebylo. „Když je vzduch vlhký a teplý, kapénky padají k zemi rychleji, což snižuje riziko přenosu,“ řekla loni NPR Elizabeth McGrawová z Pensylvánské státní univerzity.

Na druhou stranu jsou tu takové faktory jako silné znečištění ovzduší v indických městech, které oslabuje imunitní systém místních obyvatel. Znečišťující částice také mohou pomoci viru udržet se déle ve vzduchu, uvádí materiál zveřejněný v prosincovém čísle časopisu GeoHealth. Článek v časopisu Lancet zase v červenci poukázal na to, že ve velkém vedru mají lidé tendenci vyhledávat útočiště uvnitř v klimatizovaných budovách, což může naopak napomoci šíření koronaviru.

Pomáhá silný imunitní systém? Nebo nižší průměrný věk obyvatel?

Za pozornost stojí i fakt, že Indii sužuje spousta dalších nemocí – malárie, horečka dengue, tyfus, hepatitida, cholera. Miliony Indů postrádají přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením. Někteří experti se domnívají, že právě silný imunitní systém mnohým Indům v boji s koronavirem pomohl. Říjnová studie indických vědců z Čennaí a Puné si všímá toho, že země s nízkými příjmy, kde lidé mají špatný přístup ke zdravotnickým a hygienickým zařízením, mají ve skutečnosti méně úmrtí na covid na hlavu než bohatší státy. Jiní odborníci ale říkají, že je to jen zajímavá hypotéza, která se nezakládá na žádných biologických datech.

Ve prospěch Indie rovněž hraje věková skladba obyvatelstva; pouze šest procent Indů je starších 65 let a více než polovině obyvatel ještě nebylo 25 let. U mladých lidí je přitom méně pravděpodobné, že by nemoci covid-19 podlehli, a mnohdy se u nich ani neprojeví žádné příznaky. Poslední náhodné testy protilátek provedené u 28.000 obyvatel Dillí ukázaly, že 56 procent lidí se již s koronavirem setkalo. Podle mnohých expertů je nicméně skupinové imunity dosaženo až poté, co má protilátky nejméně 60 až 80 procent populace.

Ani klima a demografická struktura obyvatelstva nemohou však rychlý pokles případů nákazy v Indii spolehlivě zdůvodnit. Jedná se totiž o údaje, které se za pandemie nezměnily. Indická čísla navíc klesala, když se očekával jejich největší nárůst – v říjnu, kdy se miliony lidí shromáždily k oslavě hinduistických svátků a kdy znečištění ovzduší dosahuje obvykle kritických hodnot.