Spor o vyšší poplatky pro ČT: Podle ANO jsou v rozporu s evropským právem. Nesmysl, namítlo ministerstvo

Podle opozičního ANO může zvýšení koncesionářských poplatků, které čeká schvalování v Senátu, být v rozporu s evropským právem. Může se totiž jednat o zvýšení veřejné podpory, která měla být nejdříve předložena Evropské komisi k notifikaci, což se však nestalo. Tyto obavy zazněly tento týden na setkání právníků, politiků a autorů novely v Senátu. Před touto možností varovala politiky v minulosti i Legislativní rada vlády. Ministerstvo kultury se však brání tím, že princip notifikace se na pouhé zvýšení poplatků nevztahuje.

Sněmovna schválila zvýšení koncesionářských poplatků na začátku března, předloha tak ještě musí projít Senátem. Novela předpokládá zvýšení poplatku za Českou televizi o 15 korun ze 135 korun na 150 korun ( o přibližně 10 %) a u Českého rozhlasu z 45 korun na 55 korun (o přibližně 22 %). A právě zde se může změna zákona podle opozice dostat do rozporu s evropským právem. V případě, že navýšení podpory překročí 20 %, má projít procesem notifikace, zda se nejedná o podporu narušující vnitřní trh.

I tyto výtky zazněly u kulatého stolu, který uspořádal tento týden senátorský klub ANO. "Po vyslechnutí všech řečníků, ať už z řad právníků, nebo ze zástupců ministerstva kultury, musím konstatovat, že mám vážné pochybnosti o souladu tohoto návrhu s evropským právem. Zejména proto, že navrhované zvýšení poplatků může přesahovat hranici 20 %, což podle pravidel EU může představovat nepovolenou veřejnou podporu. V tuto chvíli neexistuje žádný oficiální dokument od Evropské komise, který by potvrzoval, že v tomto případě není nutná notifikace," uvedla jedna z organizátorek setkání senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

PSALI JSME: Přehledně: kdo a jak bude platit nové poplatky za ČT

V podobném duchu se vyjádřila i Legislativní rada vlády na začátku legislativního procesu v červnu 2024. „Návrhem zákona není do právního řádu České republiky přímo zapracováváno právo EU. Bude třeba prověřit, zda lze navrženou úpravu považovat za spadající pod tzv. existující podporu. Navrženou právní úpravu je třeba s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory minimálně konzultovat a na základě výsledků konzultací zvolit odpovídající režim tak, aby udělovaná podpora byla slučitelná s vnitřním trhem,“ uvádí ve svém tehdejším stanovisku Legislativní rada vlády.

Ministerstvo kultury na dotaz redakce o notifikaci uvedlo, že během přípravy celé mediální novely postupovalo velmi pečlivě. Mluvčí Jana Malíková uvedla, že ministerstvo má k dispozici právní analýzy, podle kterých v současnosti nedojde k překročení 20 % hranice stávající hodnoty a notifikace není nutná. „Při posuzování, co je tzv. existující podporou (kterou není nutné nechat posoudit u Evropské komise), je rovněž rozhodující, zda se navrženou změnou mění skutečná podstata státní podpory. V takovém případě se zkoumá, zda se mění příjemce této podpory, její zdroj nebo cíl. V tomto ohledu je rovněž závěr jednoznačný, neboť navrhovanou úpravou se tyto hlavní prvky podpory nemění,“ dodala Malíková.

Novelu o koncesionářských poplatcích schválila na mimořádné schůzi vládní koalice 5. března. Senát se novelou bude zabývat na osmé schůzi, která začíná 9. dubna. Novela kromě zvýšení samotných poplatků také výrazně rozšiřuje počet plátců: například o firmy či občany vlastnící mobily či tablety, tedy o ty, kdo jsou schopni přijímat vysílání veřejnoprávních médií po internetu.