Strach z koronaviru mizí, přichází strach o práci. „Lidem došla závažnost situace,“ říká ekonom

Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem. Lidem v dubnu došla závažnost finančních a ekonomických dopadů koronakrize. Obavy z nich již zjevně překonaly strach ze zdravotních rizik, jelikož se nemoc COVID-19 dostala v České republice pod kontrolu. Ekonomové vychází z čísel Českého statistického úřadu.

„Spotřebitelé začali mít značnou obavu z růstu nezaměstnanosti a také se více bojí zhoršení celkové i své vlastní ekonomické situace. Jejich nálada klesla meziměsíčně nejvýrazněji v historii měření. Přitom již březnová data byla částečně ovlivněna situací kolem šířením nákazy koronavirem,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

V České společnosti díky nízkému číslu nakažených odezněl strach ze samotné nemoci, teď se lidé začínají obávat o svojí ekonomickou budoucnost. „Teprve během dubna obyvatelům ČR zjevně naplno došla závažnost situace a uvědomili si, že po odeznění zdravotních rizik budou čelit enormnímu riziku finančnímu a ekonomickému. Na firmy a podnikatele dolehla dubnová situace ještě tíživěji. Jednak proto, že důvěra v podnikatelské sféře se propadá z nižšího výchozího základu než důvěra spotřebitelů, kteří měli před úderem koronakrize vytvořen přece jenom silnější ‚polštář dobré nálady‘,“ sdělil Kovanda.

V květnu je podle Kovandy potřeba počítat s dalším zhoršením celkové ekonomické situace. V náladě spotřebitelů se výrazněji projeví začínající citelný růst míry nezaměstnanosti a podnikatelé budou dále čelit bezprecedentní a prohlubující se ekonomické krizi.

Češi v tom však nejsou sami. Nezaměstnanost se pravděpodobně zvýší ve všech postižených zemích. „Situace na trhu práce se začíná proměňovat. V zemích, kde funguje kurzarbeit nebo jiné formy podpory pracovního trhu, se nezaměstnanost zvyšuje pomalu. Nicméně trend je zřejmý. Postupně se zhoršuje postavení zaměstnanců na trhu práce a lidé se začínají bát o své zaměstnání. V zemích s málo robustním zákoníkem práce již došlo k prudkému růstu nezaměstnanosti. Nejlépe je to vidět na datech ze Spojených států,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Navýšíme podporu nezaměstnanosti, slibuje Maláčová

Pokud by kvůli koronavirové krizi v Česku skokově vzrostl počet lidí bez práce, mohly by se případně navýšit podpory v nezaměstnanosti. V diskusním pořadu Partie to v neděli naznačila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Vidím prostor pro navýšení podpory v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnanost stoupne skokově,“ uvedla.

Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo „na dohodu“, dostává 45 procent. Odbory nastavení dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před pár týdny kvůli koronavirové krizi.

V únoru a v březnu dosahovala nezaměstnanost v Česku tří procent. Ministerstvo práce podle dosavadního vývoje očekává, že by se za duben mohla zvednout na 3,4 procenta. Ministryně řekla, že by mohlo přibýt kolem 41 000 nových uchazečů o zaměstnání. V březnu jich bylo 35 700, celkem pak úřady evidovaly zhruba 225 700 zájemců o místo. Za duben by uchazečů mohlo být 250 000, upřesnila dnes Maláčová.