Babiš podpořil rychlejší vstup Srbska do EU. To zaplatí ČR stovky milionů za staré dluhy
SRBSKO
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Twitter/Úřad vlády
Český premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že Evropská unie zvýší dynamiku přístupových rozhovorů se Srbskem. Podle něj je začlenění celého Balkánu do unie v zájmu Česka. Řekl to po jednání se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou. Srbská premiérka poděkovala Česku za podporu při jednání o vstupu do EU. Silnou podporu ČR vůči snaze Srbska vstoupit do EU vyjádřil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), který Brnabičovou přijal ve Valdštejnském paláci.
„Evropská unie musí mít jasný plán, jasnou strategii, na jakém teritoriu má působit,“ řekl Babiš. Podle něho Srbsko a ostatní země západního Balkánu patří nejen do EU, ale i do schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Vyjádřil pochopení pro srbské stanovisko, že rozhovory o vstupu nepostupují dostatečně rychle. „Doufejme, že se to změní a rozhovory naberou rychlejší tah na branku,“ řekl.
Předseda vlády @AndrejBabis ujistil srbskou premiérku @AnaBrnabic, že Česká republika podporuje vstup Srbska do Evropské unie a do schengenského prostoru. Ocenil také, že se podařilo dořešit historický srbský dluh vůči Česku. pic.twitter.com/e4BPCSlHzx
— Úřad vlády ČR (@strakovka) 10. prosince 2018
Brnabičová poděkovala Česku za podporu úsilí Srbska o vstup do EU, stejnou podporu vnímá i u ostatních středoevropských států. „Potřebujeme, aby v Bruselu byl nějaký partner, který by obrátil pozornost na nás a ukazoval, jaké přínosy bude mít EU z rozšíření,“ řekla. Podle ní by rozšíření unie o balkánské státy zajistilo stabilitu a hospodářský rozvoj regionu, který nyní je v evropském sousedství.
Babiš s Brnabičovou jednali i o migraci, která znamenala pro Srbsko významný problém zejména v roce 2015, kdy přes zemi prošlo přes milion migrantů směřujících do EU. Srbská premiérka poděkovala Česku za to, že vyslalo policisty na pomoc srbským kolegům. Podle Babiše je Česko připraveno kdykoli tuto pomoc zopakovat, pokud o ni Bělehrad požádá.
Předsedové vlád jednali také o hospodářské spolupráci obou zemí. Podle Baiše mají české firmy zájem o spolupráci zejména v oblasti obchodu, energetiky a přírodních zdrojů. Zmínil také možnou spolupráci při těžbě lithia, neboť v Srbsku byla objevena ložiska této strategické suroviny a Bělehrad jedná s konkrétními firmami o jejím využití. Česko by podle Babiše mohlo v této oblasti využít srbské zkušenosti.
Kubera podle mluvčí Senátu Evy Davidové při jednání s Brnabičovou připomněl, že Srbsko má dojednaných 14 z 35 kapitol přístupových jednání s EU. „Podporujeme integrační snahy Srbska a se zkušeností členské země můžeme zejména doporučit, aby Srbsko nepodcenilo kvalitu svých vyjednavačů, kteří mají sílu zajistit v budoucnu silné postavení země uvnitř EU,“ uvedl předseda Senátu. Pro Srbsko je podle něj důležitá stabilita a perspektiva celého Balkánu.
Česko-srbské vztahy se v posledních letech zbavily všech historických křivd, a proto je vhodná doba na prohlubování vzájemné spolupráce, podotkl Kubera. „Česká republika chce diverzifikovat obchod. I v době měnících se vztahů EU s Velkou Británií je třeba hledat další příležitosti. Předně má Česko zájem o země, jako je Srbsko – stabilní obchodní partnery, se kterými máme mnoho společných témat,“ uvedl. „Není to zdaleka jen Rusko nebo Čína, ale samozřejmě také země Balkánu patří mezi destinace, o které mají zájem české podniky,“ doplnil šéf horní komory.
ČR získá za staré dluhy od Srbska 222 milionů korun
Česká republika dostane od Srbska 221,7 milionu korun za staré dluhy. Příslušnou dohodu podepsala na zámku v Lánech ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a její srbský protějšek Siniša Mali. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí.
V Lánech se sešli srbská premiérka Ana Brnabičová s prezidentem Milošem Zemanem. Český prezident přijal pozvání na návštěvu Srbska, do země pojede příští rok, sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Pan prezident přijal pozvání na návštěvu Srbska v příštím roce. Tématy jednání byly evropské ambice Srbska, které pan prezident dlouhodobě podporuje, důležitá role Srbska v regionu nebo ekonomická spolupráce. Pan prezident ocenil podpis dohody o řešení dluhu Srbska vůči ČR.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 10. prosince 2018
„Tématy jednání byly evropské ambice Srbska, které pan prezident dlouhodobě podporuje, důležitá role Srbska v regionu nebo ekonomická spolupráce,“ uvedl Ovčáček. Dodal, že Zeman ocenil podpis dohody o řešení dluhu Srbska. Podle mluvčího Zeman přijal pozvání k návštěvě balkánské země. Naposledy v ní byl v roce 2014.
Kromě Schillerové se jednání národních delegací v Lánech zúčastnili ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) nebo český velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta. V pondělí bude srbská předsedkyně vlády jednat i s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO), setká se i s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS). Hlavním tématem jednání premiérů bude srbské úsilí o vstup do EU. Mluvit budou i o migraci.
Pan prezident přivítal na zámku v Lánech premiérku Srbské republiky Anu Brnabićovou. pic.twitter.com/UCCele21xn
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 10. prosince 2018
Dluh Srbska vznikl na počátku 90. let jako vyúčtování vzájemného obchodování mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, po jejímž rozpadu přešla poměrná část dluhu na Srbskou republiku. „Sjednání dohody o řešení srbského dluhu přispěje k dalšímu zlepšení našich vzájemných vztahů, které tato historická záležitost zatěžovala,“ uvedla Schillerová.
Na základě dohody země dluh vyřeší jednorázovou splátkou 9,8 milionu dolarů. Platba je nižší než uznaný dluh 32,8 milionu dolarů. „Dohodnutá splátka je nižší než uznaný dluh, neboť vychází z podmínek Pařížského klubu věřitelů, s nímž Srbsko uzavřelo smlouvu, podle které nelze poskytnout lepší podmínky splácení, než byly sjednány v těchto podmínkách,“ uvedlo MF. Prominutý dluh pak ČR započítá jako příspěvek ČR v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA), což sníží nároky na státní rozpočet do budoucna.
MF informovalo, že ČR od roku 2014 vymohla, nebo závazně vyjednala zahraniční dluhy za více než miliardu korun. Ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR vyplývá, že Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 29,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 38,2 miliard korun. Nejvyšší dluh vůči ČR má Kuba.
