Mnoho Rusů se snaží dostat ze země. Nechceme je tady, zní z Pobaltí, přidalo se i Česko
RUSOVÉ NA HRANICÍCH
AKTUALIZOVÁNO
Velké množství Rusů si zarezervovalo jednosměrnou jízdenku či letenku směrem ven ze země a na hranicích se sousedními státy se objevují dlouhé fronty automobilů poté, co tamní prezident Vladimir Putin oznámil částečnou mobilizaci vojenských rezervistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. Situace se projevila mimo jiné tím, že ceny letenek se během posledních dvou dní výrazně zvýšily, pokud jsou vůbec k dostání. Rusové se podle odborníků obávají buď uzavření hranic nebo vyhlášení plošnější mobilizace. Řada evropských zemí včetně Česka ale avizovala, že prchající Rusy nepřijme.
Brzy po oznámení mobilizace se objevily zprávy o panice šířící se mezi Rusy. Sociální sítě v ruštině se rozrostly o rady, jak se vyhnout mobilizaci nebo opustit zemi. Podle dostupných informací prchají Rusové všemi směry. Na sociálních sítích se objevily záběry z hranic například s Gruzií, Mongolskem nebo Finskem, na nichž jsou vidět dlouhé fronty aut, lidé se totiž snaží opustit zemi co nejrychleji.
V této souvislosti se řada evropských zemí ozvala s tím, že prchající Rusové u nich azyl nenajdou. Mezi ně patří i Česko, podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza. "Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza," řekl ČTK Lipavský.
Prchající Rusy odmítají přijmout i pobaltské země. „Odmítnutí plnění občanských povinností v Rusku nepředstavuje dostatečný důvod pro udělení azylu v jiné zemi,“ uvedl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu pro agenturu Reuters. Podobně hovořil i lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics, který napsal na Twitteru, že „z bezpečnostních důvodů nebude Lotyšsko vydávat humanitární ani jiné typy víz těm ruským občanům, kteří se vyhýbají mobilizaci.“
Finský ministr obrany mezitím Antti Kaikkonen uvedl, že Finsko pozorně sleduje situaci v sousedním Rusku, a dodal, že existují důvody pro zpřísnění vízové politiky země pro ruské občany. „Pokud jde o okolí Finska, mohu říci, že vojenská situace je stabilní a klidná,“ uvedl Kaikkonen. „Naše obranné síly jsou dobře připraveny a situace je pečlivě monitorována,“ dodal.
#Breaking: just in – The traffic jam at the border with #Russia/#Finland has pilled up to 35KM and is rising by the hour, it is the only border who is still open for Russian civilians with shengen visas, after #Putin announced he will send 300.000 new troops to #Ukraine. pic.twitter.com/EOJ1346qDO
— Sotiri Dimpinoudis (@sotiridi) September 21, 2022
Například letenky na lety z Moskvy do Bělehradu provozované společností Air Serbia, která je kromě Turkish Airlines jediným evropským dopravcem, jenž navzdory embargu Evropské unie pokračuje v letech do Ruska, byly na několik dní rychle vyprodány. Cena letů z Moskvy do Istanbulu nebo Dubaje se během několika minut zvýšila a postupně dosáhla až 9 200 eur (přes 227 tisíc korun) za jednosměrný let v ekonomické třídě.
Kromě letenek vykazovaly problémy také ruské železniční společnosti, jejichž stránky podle agentury AP zkolabovaly, protože příliš mnoho lidí zjišťovalo, jak se dostat ze země.
This is what is happening now on the border between #Russia and #Georgia.
— NEXTA (@nexta_tv) September 21, 2022
Video: Ekho Kavkaza pic.twitter.com/3eFznx3dvf
Rusko zaznamenává výrazný exodus občanů od chvíle, kdy Putin před téměř sedmi měsíci nařídil svým vojskům invazi na Ukrajinu. Během Putinova středečního projevu k národu, v němž oznámil částečnou mobilizaci záložníků, také vyslovil skrytou jadernou hrozbu nepřátelům Ruska na Západě.
Kolona na rusko-mongolské hranici.
— Andrej Poleščuk (@andrewofpolesia) September 22, 2022
А что случилось?))) pic.twitter.com/GibiMbj1iG
