Nastává doba zdražování. Ceny letí vzhůru u kovů, dřeva i v zemědělství

ZVYŠOVÁNÍ CEN

Nastává doba zdražování. Ceny letí vzhůru u kovů, dřeva i v zemědělství
Nejenom stavebnictví zachvátil růst cen, který je po koronavirové krizi nejvíce patrný. Vyšší ceny zaznamenávají výrobci v zemědělské i průmyslové výrobě. Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Nejenom stavebnictví zachvátil růst cen, který je po koronavirové krizi nejvíce patrný. Vyšší ceny zaznamenávají výrobci v zemědělské i průmyslové výrobě. Pro běžného spotřebitele nemusí být růst cen produktů nyní až tak patrný. Přesto současné ceny předznamenávají budoucí vývoj právě pro běžné lidi, kterým se produkty zdraží. Z meziročního růstu cen se tak dá odhadnout, že poroste cena dřeva, kovů nebo také chemických látek a výrobků.

Po velkém množství lockdownů, kdy byly zavřeny provozy a služby, se lidem začíná život prodražovat. Může za to kromě uzavřených obchodů právě také chování spotřebitelů, kteří začínají utrácet peníze. Tím se některé zboží stává nedostatkovým a následně tak v různých sektorech rostou ceny.

Patrné to je na inflaci, která v květnu meziročně stoupla o 2,9 procenta. To je sice pokles oproti dubnu, kdy se snížila o 0,2 procentního bodu. Přesto se míra spotřebitelských cen bude v dalších pohybovat okolo tří procent. Růst cen je nejprve patrný u výrobců, kteří ho poté přenášejí na koncové spotřebitele. Ceny v průmyslu se v květnu zvýšily počtvrté za sebou, a to o 5,1 procenta. V zemědělství se zvýšily o 4,4 procenta a stavební práce se navýšily o 2,7 procenta.

V zemědělství se pak nejvíce zvyšovaly ceny v rostlinné výrobě o 10,4 procenta a ceny obilovin rostly o 12,9 procenta. Olejniny pak vyletěly o 10,5 procenta. Pro koncové spotřebitele to znamená, že pokud roste cena obilovin, tak mohou počítat se zdražením pekařských výrobků.

Už ke konci loňského roku totiž rostly ceny mouky, které se promítly i do letošního roku. „Nepochybně to bude více u produktů, kde je mouka důležitější surovinou. Druhou věcí je, že pekařina je pro maloobchodní sítě lákadlem pro spotřebitele. Snaží se proto držet cenu základních potravin nízko. Na druhé straně na to ale doplácí pekaři. Bylo by tedy pravděpodobné, že by i řetězce promítly ceny nákladů,“ řekl dříve pro Echo24 agrární analytik Petr Havel. Kromě toho v zemědělství rostou i ceny vajec o 6,3 procenta a ceny mléka o 2,3 procenta.

Mimo zemědělství rostou ceny i u průmyslových výrobců. Kromě vyšší ceny koksu a ropy rostly zejmény ceny chemických látek o 43,3 procenta. „Tím však výčet nekončí. Ceny kovů a kovodělných výrobků poskočily vzhůru o 10,4 procenta a ceny dřeva, papíru a tisku se zvýšily o 4,3 procenta,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Dřevo začíná zdražovat i po velké těžbě po kůrovcové kalamitě. V minulém roce byla jeho cena velmi nízko, kdy u jehličnanů klesla během čtvrtletí v první polovině loňského roku na 722 korun za metr krychlový a ve třetím čtvrtletí byla na úrovni 423 korun za metr krychlový. Nyní ovšem hrozí naopak zdražování dřeva, a to i poměrně citelné. Zejména lidé na venkově tak mají poslední příležitost se dřevem celkem levně předzásobit. V posledních měsících v Česku například raketově zdražují dřevěné palety. To je pro řadu firem problém, protože je běžně využívají ve svém každodenním provozu. Jedná se pro ně o další cenový tlak, který budou muset ve větší či menší míře přesunout na konečného zákazníka,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Kromě zemědělství a průmyslu rostou ceny také u stavebních prací. Zde nejvíce ceny táhne stavební materiál, který vzrostl o 7,8 procenta. Celý segment také sráží malý počet staveb. Stavební úřady totiž vydaly v dubnu necelých 8 tisíc stavebních povolení, což je o 13,5 procenta více než před rokem. Tehdy ale docházelo k utlumení činnosti zejména kvůli koronavirové nákaze. Hodnota nově povolených staveb pak narostla o 8,8 procenta na 37,6 miliardy korun.

To se vše odrazí u koncových spotřebitelů, kterým vzrostou náklady na pořízení domů a bytů, ale také i u jiných výrobků. „Doba zdražování tak bude dál pokračovat. Nejvíce na ni doplatí lidé, kterým stagnují či dokonce klesají příjmy,“ dodal Křeček.