Milion chvilek stáčí od Křečka kritiku na Polsko a Maďarsko. Podle Vondry je to chyba
Další demonstrace
Nové
1
Příští demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii se hodlá vymezit vůči politickému vývoji v Polsku a Maďarsku. Zatímco nejprve bylo jako důvod demonstrace zmiňováno zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem, její svolavatelé téma protestu rozšiřují na „obranu demokratických institucí“. Na letácích stojí „Nechceme jít cestou Polska a Maďarska“. Vymezování se oproti sousedům či partnerům z V4 se ale nelíbí některým zástupcům opozice, která akce Milionu chvilek jinak dosud kvitovala. Místopředseda ODS Alexandr Vondra mluví o chybě. Podle něj jde o útok proti Visegrádu a českým zájmům.
Milion chvilek avizuje, že na pražské akci nepůjde jen o protest proti Stanislavu Křečkovi. „Zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem není největším problémem naší země. Je to jen další ilustrace toho, co se v naší zemi už delší čas děje – někteří legitimně zvolení politici zneužívají svou moc k tomu, aby politicky ovládli a zničili demokratické instituce. Pokud to tahle půjde dál, stane se nakonec to, co v Maďarsku či Polsku. Justice, média, státní správa a veřejné zakázky budou podřízené politikům,“ uvedl předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář.
Hrozbu v Maďarsku ilustruje spolek na maďarských médiích, „které premiér Viktor Orbán až na výjimky ovládl a využívá je k šíření vládní propagandy“. U Polska zase vadí novela mediálního zákona a změny v justici, uvedl Milion chvilek v tiskové zprávě.
Vondra: Je to útok proti českým zájmům
Rozšíření českých protestů o hrozbu před stejným vývojem jako v obou státech ale vadí například europoslanci za ODS Alexandru Vondrovi, který dosud s Milionem chvilek sympatizoval. Vymezil se i Vondrův kolega z Evropského parlamentu Jan Zahradil.
„Myslím si, že to vymezení vůči Polsku a Maďarsku je velká chyba,“ uvedl Vondra pro Echo24. „Až dosud měl Milion chvilek mé sympatie, protože se správně zaměřoval na problém s Babišovým oligarchickým konfliktem zájmů. Teď zamířil úplně jinam. Je to útok proti Visegrádu, proti českým zájmům. S mou podporou proto nemůže počítat ani náhodou,“ dodal europoslanec.
Na Twitteru se k němu připojil i Jan Zahradil
Místopředseda @ODScz @AlexandrVondra: “Levicové kavárenské kroužky v Praze a Bratislavě říkají, že je (V4) toxický, že bychom se měli štítit konzervativních Poláků i Maďarů. Je to hloupost a poslechnout je by bylo sebevražedné”. Podepisuji do písmene. Dál není třeba nic dodávat. pic.twitter.com/8Wxef0M5hq
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) February 15, 2020
Dále čtěte: Křeček. Nevynucená chyba Milionu chvilek
Polsko versus EU
Politická válka o polskou justici vypukla mezi EU a Varšavou téměř vzápětí po vítězství národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS; předseda Jarosław Kaczyński) ve volbách na podzim 2015. Nejdůležitějším krokem v rámci reformy soudnictví udělalo PiS na jaře 2018 změnou pravidel pro obsazování Zemské soudní rady (KRS), což je důležitý orgán pro výběr nových soudců. Do té doby bylo patnáct členů-soudců do KRS vybíráno samotným soudním stavem, respektive špičkami justice. Ta tím pádem tvořila stát ve státě. Rok 2018 přinesl skok ode zdi ke zdi. Zvětšil se vliv parlamentu na složení KRS, z nuly na sto procent. Všichni kandidáti jsou od nynějška vybíráni Sejmem, přičemž každý by měl získat aspoň tři pětiny hlasů (a pokud se nepodaří KRS plně obsadit, stačí nadpoloviční většina).
Rozbuškou se na podzim 2019 stal nález jednoho soudce z Olsztyna, Pawla Juszczyszyna. Ten napadl způsobilost jiného soudce, jmenovaného už novou soudní radou. Juszczyszyn byl obratem suspendován, nicméně Nejvyšší soud se postavil na jeho obranu s argumentem, že KRS není nezávislé těleso v intencích evropského práva. K dovršení všeho se Nejvyšší soud obrátil na Evropský soudní dvůr do Lucemburku, v němž si stěžuje na disciplinární komoru, kterou Nejvyššímu soudu najmenovala KRS. Evropští soudci v polovině listopadu vydali šalamounský nález – že věc si má rozhodnout polský Nejvyšší soud sám. Takže ten – jakoby kryt legitimitou ESD – skutečně 5. prosince vydal nález, že jeho vlastní disciplinární komise postrádá legitimitu, neboť KRS není soudní instance v evropském, tudíž ani v polském právním pojetí.
Těsně před Vánocemi na toto veřejné hození rukavice reagoval Sejm „náhubkovým zákonem“. Norma soudcům zakazuje zpochybňovat legitimitu svých kolegů a veřejná vystoupení, která by nebyla v souladu „s nezávislostí soudce nebo soudu“. Zákon má vymáhat disciplinární komise na ministerstvu spravedlnosti.
Evropská komise dlouhodobě vede s Polskem řízení podle základní unijní smlouvy, neboť podle Bruselu justiční reforma iniciovaná PiS ohrožuje vládu práva v zemi. Polský deník Rzeczpospolita v této souvislosti s odkazem na nejmenované představitele napsal, že Varšavě hrozí pokuta až dva miliony eur (50 milionů Kč) denně, jestliže od nové normy neustoupí.
Hlavní postavou tohoto řízení vůči Polsku je eurokomisařka nominovaná z ČR Věra Jourová (ANO), ta polskou vládu opakovaně za její kroky v oblasti justice kritizuje.
