Vládní apelování na home office nefunguje, příkladem nejde příliš ani státní správa

HOME OFFICE

Vládní apelování na home office nefunguje, příkladem nejde příliš ani státní správa
Home office využívá oproti jaru stále málo lidí. Foto: Shutterstock
1
Domov

Opakované vládní apely či nařízení na využívání práce z domova se nadále míjí účinkem. I v listopadu zůstává počet lidí pracujících plně na home office na zhruba 16 %, částečně pak z domova pracuje kolem 9 % lidí, což je významně méně než na jaře. Příkladem přitom nejde příliš ani státní správa, jak vyplývá z nejnovějších dat výzkumu Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid. „Vláda by měla firmy motivovat,“ řekl deníku Echo24 sociolog Daniel Prokop.

Vláda vyzývá k využívání maximální možné míry práce z domova dlouhodobě, na konci října ji dokonce nařídila. Ukazuje se však, že bez většího výsledku. Zatímco na jaře pracovalo plně z domova až 23 % pracovně aktivních lidí a 30 % alespoň dva týdny, na podzim se potenciál naplňuje sotva z poloviny. „V první polovině listopadu je na plném home office jen 16 % pracujících a tento podíl se nezvýšil ani po 28. říjnu, kdy bylo zaměstnavatelům nařízeno nasazovat home office v možných případech,“ uvádí výzkumníci.

Data podle oboru práce ukazují, že příkladem nejde příliš ani samotná státní správa, kde v první polovině listopadu využívalo plné práce z domova 12 % lidí, o procento méně pak střídavé. Do státní správy jsou ve výzkumu zahrnuty kromě úřadů i sociální služby či zdravotnictví, kde je možnost využití home office omezená, ovšem na jaře v této skupině zaměstnanců využívalo plnou práci z domu až 15 % lidí, větší rozdíl je pak vidět ve střídavém využití home officu, kde se hodnoty držely několik týdnů kolem 20 %. Překážkou mohou být pro státní správu například i technické či bezpečnostní problémy.

Práce z domova se podle výzkumníků jeví jako jeden z klíčových způsobů, jak omezovat mezilidské kontakty. Pracovat z domova může podle odhadů až 30 % pracujících, další navýšení by se tak týkalo zhruba 8 % lidí z celkové populace, ovšem takových, kteří mají hodně kontaktů. „Ukazuje se z našich dat, že to omezení je velké. Když přestanou lidé chodit na návštěvy, do hospody, ubývají jim v našich datech jeden, dva, tři kontakty, když přestanou chodit do práce, je to v průměru kolem patnácti, šestnácti,“ řekl deníku Echo24 sociolog Daniel Prokop z P&Q Research. Při práci z domova totiž podle výzkumu lidé omezí i intenzitu chození do obchodů, setkávání s rodinou a přáteli či ježdění MHD.

Pokles oproti jaru je i v oblasti ochodu a služeb. Pro řadu firem znamenala jarní zkušenost zjištění, že pro ně home office není přínosný, jak dříve řekla deníku Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Za jarním nárůstem práce z domova podle ní stála velmi často spíše nutnost spojená s tím, že firmám chyběly zakázky. Ačkoliv některé firmy stihly přes léto dokoupit vybavení či možná i zaškolit zaměstnance a manažery, jejich finanční rezervy se už většinou vyčerpaly.

Vláda by tak měla podle Prokopa firmy nějak motivovat. „My jsme navrhovali, aby bylo za listopad odpuštěné zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří jsou na home office,“ řekl deníku Echo24 Daniel Prokop, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Vláda na to podle něj nereagovala.

V České republice nemají na práci z domu zaměstnanci zákonný nárok, zaměstnavatel ji ani nemůže jednostranně nařídit. Pracovník se zaměstnavatelem o ní musejí uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat v pracovní smlouvě. Podle expertů z poradenské společnosti BDO Lukáše Regece a Adama Husseina má zaměstnanec právo na uhrazení všech nákladů, které mu při práci z domova vznikly. Náhrada těchto nákladů nesmí být zahrnuta ve mzdě. Zaplatit ji lze z paušálu, ale tím není možné proplatit například energie, uvedli.

Na projektu Život během pandemie se podílí výzkumníci z PAQ Research, agentura NMS a Iniciativa IDEA AntiCovid. Autoři sledují změny chování lidí pravidelně od 16. března každé dva až tři týdny.