Ministr Metnar přiznal pochybení ohledně radarů, nákup ale hájí. Babiš žádá vysvětlení

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechá prověřit kvůli spekulacím o ceně nákup pasivních sledovacích systémů pro armádu. Dva komplety systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG od české firmy ERA, stály 1,5 miliardy korun včetně daně z přidané hodnoty. Metnar a jeho náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha ve čtvrtek před novináři cenu hájili, ministr však uznal pochybení ohledně toho, že ministerstvo kalkulovalo se starými cenami.

Metnar uvedl, že má zjištěno jediné pochybení. Když ministerstvo obrany předkládalo loni v únoru informaci o nákupu systémů vládě, uvádělo podle něho předpokládanou hodnotu 780 milionů korun. „Částka vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé v současné době,“ řekl ministr. Spekulace ohledně ceny Metnar pokládá za výsledek konkurenčního boje.

Ministr také zdůraznil, že obrana pořizuje nejmodernější pasivní sledovací systémy odlišné od dodávek pro NATO před šesti lety za 433 milionů korun bez DPH. Vedle růstu cen a vývoje technologií je český systém bojový, plně autonomní, mobilní s balistickou ochranou, uvedl. Navzdory tomu rozhodl, že nákup prověří nezávislé orgány ministerstva obrany.

Vysvětlení chce Babiš i Černochová

„To, že byly (pasivní sledovací systémy) nakoupeny napřímo, je kvůli tomu, že to je jedinečná česká technologie. Takové radary nikde na světě nejsou,“ řekl ve čtvrtek novinářům v Izraeli premiér Andrej Babiš (ANO). Od Metnara bude chtít, aby mu zakázku do detailu vysvětlil.

Říha trvá na tom, že cena nákupu přemrštěná nebyla. „Cena, která je uvedená ve smlouvě, byla ověřena nezávislým znaleckým posudkem a já jsem v procesu, který probíhal minulý rok, neshledal žádná pochybení mého týmu,“ řekl.

Vysvětlení po Metnarovi žádá také předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS), ministrovi zaslala také dopis. „Informace o zásadním rozdílu v ceně za pořízení pasivních radarů Věra NG, které plánuje nakoupit ministerstvo obrany, vyvolávají vážné pochybnosti. Pořízení dvou radarů za cenu takřka trojnásobnou oproti ceně, kterou za ně zaplatilo NATO v roce 2014, a za dvojnásobek ceny, s níž resort obrany původně počítal, musí ministr obrany důkladně vysvětlit. Jako předsedkyně výboru pro obranu očekávám, že se tak stane nejpozději na jednání našeho výboru, které je plánováno na 5. února. Jménem výboru jsem se proto na pana ministra obrátila i dopisem s žádostí o doložení toho, v jaké specifikaci a za jaké ceny tyto radary pořídilo NATO a za jaké je plánuje pořídit ministerstvo obrany,“ řekla Jana Černochová.

Základem systému DPET jsou nové pasivní sledovací systémy Věra NG. V každém kompletu je kromě radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, terénní automobily, stany, potřebná výpočetní technika a další součásti.

Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vojáci by měli komplety dostat v letech 2021 a 2023.

Čtěte také: „Je slabý a nestačí na to“. Petříčka obcházejí za zády komunisté, Metnar i Babiš