Češi v plynové pasti. Jak se lze zbavit závislosti na Rusku

Ve chvíli, kdy se v Evropské unii debatuje o plném energetickém embargu Ruska, je klíčová otázka, jestli a kdy by to země Evropské unie bez ruského plynu zvládly. Odkud, kdy a jak by ho dokázaly získat? Tím, jak válka na Ukrajině nabývá na brutalitě a tlak na kompletní izolaci Ruska sílí, se většina evropských politiků vydává na nákupy plynu po světě. Odpoutání od Ruska ale není rychlé, snadné a už vůbec ne levné.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) přinesla v minulých týdnech několik detailních studií, jak si na tom Evropa a jednotlivé země v plynové závislosti stojí.

Právě Česká republika patří dnes k zemím, které jsou na ruském plynu nejvíc závislé v celé Evropské unii. Ta závislost se od roku 2009 výrazně zvýšila. Podle dat IEA jsme v roce 2020 čerpali z Ruska 86 procent naší spotřeby plynu. V roce 2009 to bylo 69 procent. To je růst závislosti bezmála o 20 procent.

Je to paradoxní. Právě v roce 2013 byl totiž dokončen plynovod GAZELA, který míří ze severu Evropy na jih a na naše území vstupuje na Hoře Svaté Kateřiny. Byla to nová alternativa k plynovodu z Ruska. Toto propojení bylo připraveno na to, aby jím mohl proudit plyn z Norska a snížit naši závislost na Rusku. Místo toho jím proudil z Německa ruský plyn z Nord Stream I. A naši závislost zvyšoval. GAZELA je ale do budoucna právě tou cestou, kterou si přes severní Evropu dokážeme přivést plyn. Pokud ho někde seženeme.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.